Středa 20. října 2021, svátek má Vendelín
  • schránka
  • Přihlásit Můj účet
  • Středa 20. října 2021 Vendelín

Kafkárna - napsala Dana Emingerová

21. 02. 2020 18:45:43
Od začátku to byla taková kafkárna. „Dobrý den, chci se s vámi sejít, protože jste ZAJÍMAVÝ, ale nevím proč,“ řekla jsem do telefonu.

Jeden známý známého mě totiž přesvědčil, že se jako spisovatelka musím potkat s jeho jiným nesmírně zajímavým známým, panem K. – prasynovcem slavného spisovatele. Háček byl ale v tom, že pan K. o svém příbuzenství se slavným prastrýcem vůbec nechce mluvit.

„A kdo je ten prastrýc?“

„To nemohu říct.“

„Aha,“ zasmála jsem se. „A co dělá onen tajemný pan K.?“

„Pilota. Je však plachý, a tak všem tvrdí, že je jen takový řidič.“

Zdálo se to celé tak absurdní, že jsem brzy pana K. pustila z hlavy...

Jenže známý známého se mi brzy připomněl s tím, že schůzka je domluvená. Pak poslal tři esemesky, abych „opravdu, ale opravdu neprozradila, co vím...“ Vzhledem k tomu, že jsem nic nevěděla, bylo snadné souhlasit.

Trvalo ještě dva měsíce, než jsem se odhodlala záhadnému panu K. zatelefonovat. Na lince se ozvalo mrzuté zabrblání, že jsem se měla přihlásit už v dubnu a teď je léto... A jestli prý nejsem nějaká moc velká kariéristka, když jsem pořád tak zaneprázdněná.

„A co jste vy?“

„Jen takový řidič,“ zareagoval dle předpovědi.

A tak jsem mu řekla, jak to je strašně zajímavý a že se teda sejdeme. Navrhla jsem schůzku v první kavárně, která mě napadla: Caffe Terra.

„Předběžně potvrzuji to cizí slovo,“ souhlasil pan K. Jenže za pár dní se ozval, že „do cizího slova“ nechce a zve mě do „útulnějšího podniku“. Tam prý běžně kávu neprodávají, ale dostanu dáreček a on zařídí, na co mám chuť.

„Jak to najdu?“ ptala jsem se po upřesnění adresy.

„Uvidíte stavební buňky. Tři vedle sebe. Ta prostřední je zamřížovaná, a tam to je.“

Mříže?! No, tě buch! Kam chci lézt, přestože ty dva bláznivé podivíny vůbec neznám?!

„Heleďte,“ povídám, „já s cizím chlapem do žádného zamřížovaného kutlochu nepůjdu.“

V telefonu se rozhostilo uražené ticho. Pak se ozvalo:

„Já tam mám obchůdek, víte...“

„Co prodáváte?!“

Řekl nějaké cizí slovo, které jsem v životě neslyšela. Tak jsem si pana K. vygúglila a vyvalila oči. Stačilo zadat heslo: slavný spisovatel spolu s plným jménem pana K. a hned vše vyběhlo...

To je teda bomba!

Den na to už stojím celá netrpělivá u mříží. Dveře jsou dokořán. Krámek je plný orientálních ručníků, na stole voní svíčka. Ze zázemí na mě povykuje ostrý hlas, že si mě vygúglil a zjistil, co jsem zač.

„Publicistka!! Ne abyste o mně něco dávala do novin!!!“

Začínám se potit a snažím se zachovat dekorum. Na tváři vykouzlím nablblý úsměv.

Remcání pokračuje: „Novináři, nojo. Jsou utopení v hyperkorektnosti... Nikdo nemá odvahu říct, co si myslí... jak to dnes opravdu je.“

„I já všechno překroutím,“ pravím ironicky i pro jistotu, abych si vytvořila tvůrčí prostor.

Pohrdavě na mě pohlédne: „To vás teda lituju!“

Musím slíbit, že nenapíšu, co prodává. Zase řekne to slovo, které okamžitě zapomenu. Pak mě posadí ke stolu, kde jsou místo židlí sedačky z letadla, a jde vařit kávu.

Dvě hodiny si docela prima povídáme. Pan K. přizná, že řídí letadla. O prastrýci ani slovo.

„Už musím jít. Mám volejbal,“ zvedám se.

„Takový zbytečnosti odvádějí pozornost lidí od toho nejdůležitějšího.“

„A to je co?“

„Že brzy přijde zase pohroma,“ odpoví a obtočí mi kolem krku krásný červený pruhovaný ručník. Dárek na rozloučenou. Cítím mrazení. Vždyť i on může mít v genech dar předvídání katastrof. Ten slavný prastrýc, který na mě včera vyskočil z Googlu nebyl nikdo menší, než nejslavnější pražský spisovatel všech dob. Autor pana K. a Josefa K... Prostě hlavou mi letí slavný ZÁMEK – zeměměřič K. jde splnit zadaný úkol a vůbec se k němu ani nedostane. Pak román PROCES – Josef K. umírá a neví, za co je odsouzený. Instituce, které si společnost vytvořila, se staví proti lidem... A k tomu ještě ta PROMĚNA člověka v odporný hmyz a... následuje holokaust, miliony zahubených práškem na brouky.

Roztřesu se.

„Haló, vnímáte mě?“ slyším z dálky. „Už si pamatujete, jak se ty moje ručníky jmenují?“

„Nojóó... něco od G nebo od R... jako goša, rikša,“ koktám.

„Já vám to napíšu do dlaně, abyste nezapomněla...“

Bere fixu a maluje mi na kůži to divný slovo.

Po volejbale ve sprše nápis drhnu z těla, abych neměla doma průšvih. Jde to jen částečně. A manžel si opravdu večer v ložnici všimne počmárané ruky.

Zatímco já se tvářím, že vůbec netuším, kde se mi to obtisklo, muž udiveně hláskuje: „AMČE nebo... AMŠA... Kdyby to bylo AMŠEL, tak to je přece židovské jméno Franze Kafky... Ale proč by ti to někdo psal na kůži, co?“

Autor: Dana Emingerová | pátek 21.2.2020 18:45 | karma článku: 15.71 | přečteno: 611x

Další články blogera

Dana Emingerová

Přemyslovce si vymyslel tatíček Palacký

Kde se vzal na Vyšehradě kníže Krok, jeho tři dcery – Kazi, Teta, Libuše – a sedm generací bájných Přemyslových potomků, jejichž jména jsme se museli ve vlastivědě učit zpaměti jako vyjmenovaná slova?

16.7.2021 v 9:19 | Karma článku: 27.16 | Přečteno: 1003 | Diskuse

Dana Emingerová

Narozen 15. července 1891 - dnes by bylo mému dědečkovi 130 let

Jak vypadal svět, když se před 130 lety narodil můj dědeček Jaromír? Ráda jsem poslouchala jeho zážitky z dětství, které neúnavně sepisoval do svých pamětí... Nikdy nevyšly. Uspořádala jsem je až dávno po jeho odchodu na věčnost.

15.7.2021 v 15:20 | Karma článku: 17.44 | Přečteno: 362 | Diskuse

Dana Emingerová

Vodáci na Zlaté řece

Jak orlí hnízdo někde v horách se drží vysoko nad sázavským kaňonem chatička, přilepená na ostrém výběžku pískovcové skály. Paprsky zapadajícího slunce barví řeku do zlatova a poslední kánoe kličkují mezi balvany v peřejích.

24.6.2021 v 8:33 | Karma článku: 15.44 | Přečteno: 315 | Diskuse

Dana Emingerová

Každá generace si prožívá vlastní bibli

Vlny štěstí Arnošta Lustiga aneb My jsme chtěli jiný svět je název knihy, kterou k letošnímu 10. výročí úmrtí světoznámého spisovatele vydala jeho dcera Eva Lustigová.

5.4.2021 v 15:37 | Karma článku: 17.64 | Přečteno: 677 | Diskuse

Další články z rubriky Poezie a próza

Zdeněk Pokorný

Pozvěte hyeny, řekl Zeman a ceremoniál jmenování mohl začít.....

Pozvěte hyeny.” Měl tím zřejmě na mysli novináře, kteří do sálu mohli přijít až ve chvíli, kdy byla hlava státu usazena a vše bylo připraveno ....ne neměl namysli jen novináře ,ale i ostatní politiky a věděl proč to říká.

19.10.2021 v 16:53 | Karma článku: 26.49 | Přečteno: 1050 | Diskuse

Jaroslav Müllner

Jak je nebezpečné kupovat prádlo

Pan Osamělý žil v přesvědčení, že jeho šatník je dostatečně vybaven, ba předimenzován, a vydrží mu v klidu ještě léta. Vycházel z premisy, že jeho bývalá manželka vždy nakupovala zbytečně mnoho zbytečných věcí, včetně jeho prádla.

19.10.2021 v 13:10 | Karma článku: 24.11 | Přečteno: 568 | Diskuse

Jan Berwid-Buquoy

Rychtář Bervida

Můj předek, Jan Bervida (1762 - 1829), byl rychtářem na tvrzi Bálkova Lhota u Tábora. Zde je krátký úsek z jeho života. Myslím si, že trochu beletrie v žádném případě neuškodí.

18.10.2021 v 11:41 | Karma článku: 14.25 | Přečteno: 259 | Diskuse

Josef Němec

Odpykáno dostatečně

Sekyra. Pytle. Lesy v okolí. A manžel, který se již nikdy nenadýchne. Událost, která otřásla krajem, nemůže být zapomenuta. Lidé nedokážou vražednici pohlédnout do očí, protože ví, že ji zpět už nechtějí.

18.10.2021 v 8:20 | Karma článku: 4.86 | Přečteno: 389 | Diskuse

Jaroslav Červenka

Světelné roky mlhy

Lidé, kteří úspěšně řeší své problémy, mají obvykle velkou trpělivost a trochu štěstí. Když vytrváte dostatečně dlouho, štěstí se obvykle dostaví. Většina lidí ale nedovede čekat a tak se přestanou snažit. Ch. Bukowski, Škvár

17.10.2021 v 20:14 | Karma článku: 19.27 | Přečteno: 584 | Diskuse
VIP
Počet článků 198 Celková karma 0.00 Průměrná čtenost 2301

Novinářka a spisovatelka je reportérkou časopisu National Geographic, píše také pro MF Dnes a iDNES, Neviditelného psa, čte své fejetony v ČRo. Vydala deset knih. Jako žákyně spisovatele vede vlastní kurzy tvůrčí Psaní podle Lustiga, učí v Akademii ČTK, na Fakultě umění a designu v Plzni. Práce jejích studentů i další informace o kurzech najdete na: www.psanipodlelustiga.cz.

 

 

Najdete na iDNES.cz