Úterý 31. března 2020, svátek má Kvido
  • schránka
  • Přihlásit Můj účet
  • Úterý 31. března 2020 Kvido

Před Sametovou revolucí i pár let po ní bývaly porodnice "továrnami na výrobu dětí"

30. 11. 2019 8:54:17
Když mi dnes kamarádi vyprávějí, jak byl pro ně porod dětí nezapomenutelnou rodinnou událostí, mám pocit, že ty jejich šťastné chvíle jsou tak trochu i moje. Kdysi jsem totiž za citlivý přístup k rodičkám jako novinářka bojovala.

Maminka mi vyprávěla, že mě 9. července 1961 těsně po půlnoci přivedl v Benešově na svět pan doktor Žížala. V porodním boxu u okna, odděleného od dalších dvou kójí jen závěsy. Nikdy jsem si to neuměla představit. Když jsem po třiceti letech do benešovské porodnice na počátku 90. let přijela a ty tři boxy za plentami spatřila, upřímně jsem se zděsila.

Na myšlenku napsat o svém vlastním porodu mě přivedl fotograf Mirek Zajíc, který mi v redakci Mladého světa, kde jsem od roku 1984 pracovala, ukazoval, jak si jedna neohrožená americká fotografka zdokumentovala příchod svého potomka na svět.

Dlouhá léta jsem totiž o předrevolučním porodnictví psala a jako novinářka jsem byla průkopnicí možnosti vpustit tatínky na porodní sály, místo aby se zpíjeli do němoty po hospodách s kamarády. Od roku 1987 jsem totiž mnohokrát ve svých článcích pro Mladý svět kritizovala české porodnictví, připomínající továrny na velkovýrobu dětí. Na vyděšené rodičky řvaly otrávené sestry. Mimina se v nemocnici vlastním maminkám půjčovala jen na kojení. A otcové se po narození potomka obvykle ztřískali v hospodě a pak v alkoholovém opojení mávali na své rodiny pod okny přísně zašpérovaných porodnic.

Když jsem publikovala svůj první článek, jak se rodí děti podle francouzského průkopníka "něžných porodů" Leboyera a popisovala přítomnost tatínků na porodních sálech, čeští lékaři se bouřili.

Jedni tvrdili, že přítomnost otce u porodu zdevastuje manželský sex. Druzí argumentovali, že na Západě mají pro všechno úplně jiné podmínky a že mé představy jsou jen pustou teorií, pokud vlastní zkušenost chybí.

Když konečně tato příležitost přišla, rozhodla jsem se napsat reportáž „porod na vlastní kůži“ a vybrala si k tomu úplně obyčejný špitál. V mém rodném městě Benešově, kde paní primářka Klenková byla ochotna přistoupit na můj projekt popsat něžný porod podle Leboyera v podmínkách post-socialistického zdravotnictví.

Přivedli mě ke třem boxům za plentami a já jsem si vybrala – jako moje maminka – místo pod oknem. Pár hodin na to přišel na svět můj syn. Primářka Klenková mi položila dítě na břicho a pak teprve ustřihla pupeční šňůru. Miminko se okamžitě přisálo se k prsu, přesně jako jsem o tom ve svých reportážích psala.

U narození mých dvou dalších synů už byl i jejich táta. Nemusel, ale byl, protože chtěl... A o tom to je.

O možnosti volby.

Autor: Dana Emingerová | sobota 30.11.2019 8:54 | karma článku: 17.68 | přečteno: 706x

Další články blogera

Dana Emingerová

Bajka o Adamovi, Evě a koronaviru

Když Adam a Eva ochutnali v ráji jablko ze stromu poznání dobra a zla, hned začali brblat: „Včera bylo dusno, dneska zase leje... Ptáci po ránu řvou a pampelišky nám zaneřádily trávníček.

17.3.2020 v 14:34 | Karma článku: 13.67 | Přečteno: 246 | Diskuse

Dana Emingerová

Byla v Cortině d´Ampezzo, je nemocná, přesto ji nevyšetřili

Sípala do telefonu tak, že kdyby koronavirus měla, musel by proskočit telefonní linkou... Doufá však, že nákazu nemá. Chtěla být zodpovědná a nechat se vyšetřit. Nepodařilo se jí to...

11.3.2020 v 8:58 | Karma článku: 43.32 | Přečteno: 11642 | Diskuse

Dana Emingerová

Kafkárna - napsala Dana Emingerová

Od začátku to byla taková kafkárna. „Dobrý den, chci se s vámi sejít, protože jste ZAJÍMAVÝ, ale nevím proč,“ řekla jsem do telefonu.

21.2.2020 v 18:45 | Karma článku: 14.63 | Přečteno: 558 | Diskuse

Dana Emingerová

Ve vyšehradských hradbách je zazděný kostel

Vyrůstala jsem pod Vyšehradem, aniž bych tušila, co všechno ukrývají hradby před našimi okny. V šancích nad Vratislavovou ulicí, kde jsme bydleli, je totiž nejen zazděná brána, ale dokonce celý kostel...

20.2.2020 v 14:05 | Karma článku: 32.31 | Přečteno: 1217 | Diskuse

Další články z rubriky Ona

Jana Kozubíková

kOmický blog CLXXII.

Ve snaze najít na koronakaranténě nějaká pozitiva, upnula jsem se k vidině dokončení některých nekonečných stavebních úprav. Opět se projevila moje bezbřehá naivita.

30.3.2020 v 5:49 | Karma článku: 11.15 | Přečteno: 273 | Diskuse

Mirka Pantlíková

Trable s troubou, „zarachem“ a koronavirem

V sobotu jsme měli s manželem výročí naší svatby. Tehdy, před léty, bylo hezky, vzpomínám, že jsme po svatebním obřadu na radnici chvátali přes náměstí do fotoateliéru pana Husičky nechat se fotograficky zvěčnit ve svatebním.

29.3.2020 v 18:33 | Karma článku: 22.10 | Přečteno: 537 | Diskuse

Hana Bočková

Moje první první svatba

2. část volného pokračování.... "To snad ne? Si snad děláte srandu? To jako myslíte fasádu?" A k tomu navíc - "Ať žijí slimáci !" ???

29.3.2020 v 17:20 | Karma článku: 9.43 | Přečteno: 355 | Diskuse

Valijah Rashidová

Nemůžete v karanténě cestovat? Pozvěte si Indii do kuchyně!

Provoňte domov exotickým kořením a vychutnejte si jedno z nejlepších indických kari "Tikka masala". S mým podrobným návodem a ověřenou recepturou to zvládnete snadno. Cesta za exotikou právě začíná!

29.3.2020 v 17:15 | Karma článku: 14.72 | Přečteno: 439 | Diskuse

Ivana Klíma Šotnarová

Sobotní ráno

Chcete vědět, v čem spočívá tajemství šťastného vztahu? Ve všem, třeba i v takové obyčejné sobotní snídani.

29.3.2020 v 10:00 | Karma článku: 8.72 | Přečteno: 242 | Diskuse
VIP
Počet článků 183 Celková karma 25.98 Průměrná čtenost 2357

Novinářka a spisovatelka pracuje v časopise National Geographic, píše pro MF Dnes a iDNES, Neviditelného psa, čte fejetony v rozhlasovém pořadu ČRo Apetýt. Vydala sedm knih. Jako žákyně spisovatele učí tvůrčí Psaní podle Lustiga v Divadle Dobeška, v Akademii ČTK, na Fakultě umění a designu v Plzni. Práce jejích studentů i další informace o kurzech najdete na: www.psani-podle-lustiga.cz.

 

 

Najdete na iDNES.cz