Výstup na nejvyšší horu Portugalska
Azorské ostrovy vznikly díky podmořským sopkám, zemětřesením a lávě. V hlubinách moře je tak gigantické horské pásmo, které místy vystoupilo nad hladinu oceánu. Naposledy se vynořil z mořských vln před 300 tisíci lety nejmladší ostrov Pico, kterému vévodí nejvyšší hora Portugalska. Jmenuje se Alto de Pico a zdvíhá se do 2 351 metrů hned od pobřeží.
Náš průvodce Nuno Garcia vypráví, že hora Pico se přibližně každých dvě stě let probudí. Z hlubin země začne dýmat kouř, pak se vyvalí proudy lávy a létají balvany. K poslednímu výbuchu došlo v roce 1963, když se Nuno narodil. Předchozí erupce byly v letech 1562 a 1718. Horké magma teklo z hory v desetikilometrové šíři a jeho cesta je dodnes – i přes novou bujnou vegetaci – dobře viditelná. Je to jako žít na sudu se střelným prachem. Ptám se Nuna, kdy bylo na Azorech poslední zemětřesení.
Koukne do mobilu a s naprostým klidem odpoví: „Včera.“ Ostrované se totiž s permanentní přírodní hrozbou sžili. Drobné podmořské otřesy a sopečné erupce v okolním oceánu sledují a spíš je znepokojuje, když se dlouho nic neděje, protože klid je předznamenáním kumulovaného výbuchu.
Ztuhlé magma se stalo i hlavním stavebním materiálem. Na jižním pobřeží míjíme vesničky, vybudované z černé pórovité lávy. Vypadají malebně. Díky pastelovým rámům kolem oken a dveří jsou domy veselé. A jako kýč z kalendáře působí, když se nad nimi klene jasná duha. Na Azorech totiž není vůbec neobvyklé, že prší a do toho svítí slunce. Díky silnému větru se tu pořád střídá počasí. Ráno je hezky, během oběda lije jako z konve a odpoledne se už zase můžete opalovat na plážích nebo se koupat v přírodních lávových bazénech.
Vrchol hory Pico je zatím v mracích. Dojíždíme autem až k prosklené turistické stanici, odkud se vyráží na pětikilometrový výstup. Nikde nikdo není. Jen vlhký vítr a mlha umocňují dojem, že jsme tu jaksi nepatřičně, omylem. Budova je zamčená. Přesto se vydáváme na cestu po žlutočervených značkách mezi vavříny, jalovci a vřesem. Prudký vítr ochlazuje vzduch. Asi po půl hodině se najednou sopečný kužel hory Pico ukáže celý. Z dálky vypadá jako ženské ňadro s vyšpulenou bradavkou, jejíž dvorec tvoří kráter vulkánu.
Pěšina vede prudce vzhůru po ostrých lávových polích. Cesta na vrchol Pico je totiž náročným výletem pro fyzicky zdatné. Po čtyřhodinovém pachtění je nám odměnou nádherný výhled na všech pět centrálních Azorských ostrovů. Jsme nadšení a Nuno nám vypráví, že nejhezčí je vulkán Pico v zimě, kdy má hora sněhovou čepičku. Svěřuje se, jak si už dlouho touží koupit lyže a strávit dovolenou v Alpách. Manželku však zatím k takové „riskantní dobrodružné cestě“ nedokázal přemluvit. Z vulkánů v rodné zemi strach nemá, ale hrozně se bojí lavin.
Dana Emingerová
Jak Evka snědla tátovi Arnoštovi kus románu
Přestavuju si Arnošta Lustiga, jak si na obláčku listuje novou knížkou o sobě. Jmenuje se Arnoštova cesta a vtipně s nadhledem provází životem slavného spisovatele.
Dana Emingerová
Happy Birthday
17. listopadu 1989 byl pátek. Ještě ráno to byl takový obyčejný pošmourný den. Pamatuješ si to naprosto přesně, protože v ten pátek, kdy začala „Sametová revoluce“, umřelo dítě.
Dana Emingerová
V houbařské pasti
Omámeni mochomůrkou hlízovitou jsme se srovnávali s možností, že nám třeba zbývá už jen pár hodin života...
Dana Emingerová
V osmadevadesáti odešla Hana, statečná sestra Arnošta Lustiga
Stojím v Truhlářské ulici v centru Prahy před domem číslo 20. Tady žil po válce spisovatel Arnošt Lustig se svou maminkou a starší sestrou Hanou. Zvoním ve třetím poschodí u dveří s vizitkou Hana Hnátová. Je jaro roku 2011...
Dana Emingerová
Za střípky z úsvitu českých dějin vděčíme rodinným vraždám
O počátcích českého státu bychom nevěděli nic, kdyby Boleslav nedal zabít knížete Václava a Drahomíra nedala zavraždit Ludmilu a kdyby se obě tyto oběti nezařadily do zástupu svatých. O světcích se totiž musely psát legendy...
Dana Emingerová
Unikátní literární prvotina Michala Adlera ve zralém věku
Kouzelně absurdní historky čechokanadského psychoterapeuta jsou z obou zemí. Hned v té první s názvem TAKOVÉ ŠTĚSTÍ autor popisuje, jak ke své životní lásce přišel díky okupaci v roce 1968.
Dana Emingerová
Vzpomínka na Arnošta aneb Paroubek na slonu
„Tak si představte, že Paroubek mi křtil knihu!“ hlásí nám Arnošt na kurzu tvůrčího psaní v červnu 2006. „Já nevím, jak k tomu došlo... já za to vůbec nemůžu."
Dana Emingerová
Přemyslovce si vymyslel tatíček Palacký
Kde se vzal na Vyšehradě kníže Krok, jeho tři dcery – Kazi, Teta, Libuše – a sedm generací bájných Přemyslových potomků, jejichž jména jsme se museli ve vlastivědě učit zpaměti jako vyjmenovaná slova?
Dana Emingerová
Narozen 15. července 1891 - dnes by bylo mému dědečkovi 130 let
Jak vypadal svět, když se před 130 lety narodil můj dědeček Jaromír? Ráda jsem poslouchala jeho zážitky z dětství, které neúnavně sepisoval do svých pamětí... Nikdy nevyšly. Uspořádala jsem je až dávno po jeho odchodu na věčnost.
Dana Emingerová
Vodáci na Zlaté řece
Jak orlí hnízdo někde v horách se drží vysoko nad sázavským kaňonem chatička, přilepená na ostrém výběžku pískovcové skály. Paprsky zapadajícího slunce barví řeku do zlatova a poslední kánoe kličkují mezi balvany v peřejích.
Dana Emingerová
Každá generace si prožívá vlastní bibli
Vlny štěstí Arnošta Lustiga aneb My jsme chtěli jiný svět je název knihy, kterou k letošnímu 10. výročí úmrtí světoznámého spisovatele vydala jeho dcera Eva Lustigová.
Dana Emingerová
Můj kamarád Arnošt Lustig: Řekni mi, jak to chutná...
Dnes je to 10 let, co odešel. Chlapy oslovoval s neuvěřitelným šarmem:„Ty bejku.“ Než se dotyčný rozmyslel, zda by se neměl náhodou urazit, už se smál smršti Arnoštových historek a vtipů.
Dana Emingerová
Ve Švýcarsku se přes Vánoce nelyžovalo? Omyl, většina středisek fungovala
Světová i česká média sice před Vánocemi psala, že Švýcarsko končí kvůli koronavirové situaci s lyžováním, neboť mnoho kantonů zavřelo své sjezdovky. Na místě jsme ověřili, jak zavádějící to byla informace...
Dana Emingerová
Vzpomínka na spisovatele Viktora Fischla
Jeho život byl jako broušený démant, na němž zářilo mnoho faset: Praha a Jeruzalém. Básník a spisovatel. Viktor Fischl a Avigdor Dagan. Český literát a izraelský diplomat...
Dana Emingerová
Jak se dají spálit vajíčka naměkko
Při autorských čteních občas padne dotaz z publika, jestli jako spisovatelka píšu ve FLOW... Odpovídám: "Jistě. Já ve flow dělám skoro všechno. I vařím."
Dana Emingerová
Víte, která je nejcennější česká kniha?
Letos je jí 935 let a historikové ji řadí mezi nejvzácnější iluminované rukopisy druhé poloviny 11. století v Evropě. Jde o Vyšehradský kodex, který dostal kníže Vratislav II., když byl korunován na prvního českého krále.
Dana Emingerová
Vězení a naděje
Martin Tomášek je kluk jako každý jiný. No, vlastně není kluk. Je to sedmatřicetiletý muž, jehož život se zásadně liší od všeho, co si dovedete představit. Jeho duše je od narození uvězněná ve znetvořeném těle.
Dana Emingerová
Česká stopa na Raffaelových freskách ve Vatikánu
Je to taková malá historická zajímavost... Víte, že v papežském paláci ve Vatikánu je Raffaelova freska, na které slavný renesanční umělec zachytil pražského vyšehradského probošta Petra, vyslance krále Přemysla Otakara II.?
Dana Emingerová
O vášni, míjení, milování
Tou dobou vždy manželovo auto přijíždělo před dům. Představovala si, jak muž otvírá bránu, parkuje, míří ke vchodu, odemyká a prochází prázdnými pokoji. Zuzka hmatatelně cítila Honzův probouzející se vztek a polila ji horkost.
Dana Emingerová
Netoužím po návratu k "normálu", jaký byl před koronavirem
Přestože jsem v minulosti ničím v zásadě netrpěla, jezdila po světě, pracovala a dělala, co mě baví, nemám teď vůbec pocit, že by mi někdo "sebral hračky"...
předchozí | 1 2 3 4 5 6 7 ... | další |
- Počet článků 205
- Celková karma 14,17
- Průměrná čtenost 2325x