Neděle 25. září 2022, svátek má Zlata
  • schránka
  • Přihlásit Můj účet
  • Neděle 25. září 2022 Zlata

Slavným spisovatelem po osmdesátce: Legendární češtinář Hoznauer vydal další knihu

18. 06. 2017 20:25:45
Miloš Hoznauer, který se v pětaosmdesáti letech proslavil jedinečnou humornou knihou Stařec na čekané s nadhledem popisující úskalí podzimu života, napsal novou knížku s názvem Lodní kufr.

Legendární češtinář, který naučil milovat literaturu několik generací pražských studentů, vydal v 88 letech autobiografickou knížku Lodní kufr. Hoznauerův lodní kufr totiž celý život symbolizuje jeho touhu stát se spisovatelem, neboť do něj ukládal své texty. Na sklonku života svůj kufr otevřel a vytáhl z něj poklady vzácných vzpomínek.

K tabuli nevolal, literaturu nezkoušel. Jen o ní se studenty rozmlouval. A ti mu při odchodu ze třídy i tleskali. Patřila jsem mezi ně.

Miloš Hoznauer se narodil 21. září 1929 v malé Polabské vesnici Drahelice v rodině pomocného dělníka. Zatímco maminka před svatbou hrála divadlo, zpívala na kúru a milovala literaturu, otec jí brzy vše zakázal. "Byl nekulturní holkař, jehož jedinou vášní byly ženské a motorky," píše Hoznauer o dětství, které se pro něj ve vzpomínkách proměnilo spíše v černou můru. Po vychození jednotřídky chodil na nymburské gymnázium, kde rozhodně nebyl premiantem. Na matematiku zanevřel už v tercii údajně proto, že špatně nesl nespravedlivý trest, když jej kantor křivě obvinil z podvodu při kompozici z geometrie. Pod kouli totiž napsal poznámku "Opsal do Jebavého", zatímco ve skutečnosti to bylo obráceně. V septimě měl dokonce málem propadl. O to absurdnější je, že se rozhodl pro pedagogickou dráhu. Prý díky žertu na maturitním večírku. Na otázku třídního profesora položenou s náležitým despektem: "To jsem zvědav, co vy budete dělat po maturitě?!", osmnáctiletý Miloš Hoznauer povzbuzen alkoholickým opojením odpověděl: "Stanu se vaším kolegou na našem gymnáziu." Pak si z recese podal přihlášku na filozofickou fakultu přesvědčen, že se na ni se svým hrozivým vysvědčením nikdy nedostane... "Mýlil jsem se," píše Hoznauer. Vítězství pracujícího lidu nad reakcí totiž změnilo kritéria přijímání nových studentů, a tak se stal syn pomocného dělníka pro Karlovu univerzitu "prolezlou buržoazními elementy" velkou výhrou.

A tak se stalo, že Hoznauer vystudoval obor čeština a ruština. Tyto předměty vyučoval po více než čtyři desetiletí jako pražský gymnaziální profesor Na Zatlance, Nad Štolou a Na Vítězné pláni. V 60. letech na sebe upozornil svými články v Literárních novinách. Podle jeho reportáží byl natočen i film Zvědavé kamery. Několik let působil na katedře literatury Filozofické fakulty. Těsně před sovětskou invazí odevzdal do nakladatelství Československý spisovatel rukopis své první satirické knihy o socialistickém školství Laterna pedakomika. Už nevyšla a dvacet let nesměl publikovat ani učit na vysokých školách.

"Nastoupil jsem na gymnázium Na Vítězné pláni v Praze čtyři, kam mě statečně vzal kamarád - ředitel Zdeněk Mikyška. Statečnost tehdy byla nutná."

Pohlaváři na obvodním výboru KSČ chtěli stůj co stůj dostat Hoznauera ze školy, aby "nenarušoval normalizaci", neboť se studenty probíral i zapovězené autory. Jednou dokonce přišel inspektor s udáním, že Hoznauer hanobí sovětské filmy. Zastal se ho sám plukovník Hübler, šéf kontrarozvědky, se kterým jsem chodila do třídy. Zavolal tehdy inspektorovi a řekl mu: „Kdybyste ty filmy viděl, tak byste se hodnocení nedivil.“ Tím vyšetřování skončilo.

V listopadu 1989, když češtinář podporoval studentské hnutí, se ředitel Mikyška vyděsil. "Už tě nebudu chránit," řekl Hoznauerovi. "Už nemusíš, Zdenku, teď budu chránit já tebe."

"I kvůli němu jsem odmítl stát se novým ředitelem, nechtěl jsem být jeho nadřízeným," vypráví v nové knize Hoznauer. "Svou degradaci na řadového kantora přijal s noblesou. A když měl dozor v jídelně, studenti ho dále oslovovali pane řediteli."

Po roce 1989 přednášel Miloš Hoznauer na Pedagogické fakultě UK o exilových a samizdatových autorech a vyšly mu knihy Cesta do hlubin kantorovy duše a Dobrodružství s literaturou. Jeho loňská sbírka básniček Stařec na čekané byla ihned rozebrána. Psala jsem o ní zde: https://xman.idnes.cz/legendarni-cestinar-milos-hoznauer-starec-na-cekane-fhh-/xman-rozhovory.aspx?c=A160525_174639_xman-rozhovory_fro

Letos si můžete přečíst jeho Lodní kufr - rekapitulaci dlouhého života jednoho skvělého a moudrého pána.

Autor: Dana Emingerová | neděle 18.6.2017 20:25 | karma článku: 20.38 | přečteno: 829x

Další články blogera

Dana Emingerová

V houbařské pasti

Omámeni mochomůrkou hlízovitou jsme se srovnávali s možností, že nám třeba zbývá už jen pár hodin života...

15.8.2022 v 8:24 | Karma článku: 27.34 | Přečteno: 2927 | Diskuse

Dana Emingerová

V osmadevadesáti odešla Hana, statečná sestra Arnošta Lustiga

Stojím v Truhlářské ulici v centru Prahy před domem číslo 20. Tady žil po válce spisovatel Arnošt Lustig se svou maminkou a starší sestrou Hanou. Zvoním ve třetím poschodí u dveří s vizitkou Hana Hnátová. Je jaro roku 2011...

6.8.2022 v 12:44 | Karma článku: 38.58 | Přečteno: 4355 | Diskuse

Dana Emingerová

Za střípky z úsvitu českých dějin vděčíme rodinným vraždám

O počátcích českého státu bychom nevěděli nic, kdyby Boleslav nedal zabít knížete Václava a Drahomíra nedala zavraždit Ludmilu a kdyby se obě tyto oběti nezařadily do zástupu svatých. O světcích se totiž musely psát legendy...

23.1.2022 v 13:53 | Karma článku: 19.81 | Přečteno: 554 | Diskuse

Dana Emingerová

Unikátní literární prvotina Michala Adlera ve zralém věku

Kouzelně absurdní historky čechokanadského psychoterapeuta jsou z obou zemí. Hned v té první s názvem TAKOVÉ ŠTĚSTÍ autor popisuje, jak ke své životní lásce přišel díky okupaci v roce 1968.

21.1.2022 v 10:39 | Karma článku: 10.62 | Přečteno: 248 | Diskuse

Další články z rubriky Kultura

Pavel Král

Ztišení je cesta k naději

V poslední době jsem si něco uvědomil. Uvědomil jsem si, jak mi vadí, když lidé v mém okolí kritizují můj způsob života. Střídám totiž zaměstnání jako ponožky. Přitom v té první práci z jsem vydržel 15 let. Zrovna včera se mě ...

25.9.2022 v 13:00 | Karma článku: 0.00 | Přečteno: 58 | Diskuse

Dita Jarošová

Čas nočních čepic /fejeton/

Závody v otužování nabraly v Čechii na spádu, venku se prudce ochladilo a přímou úměrou vevnitř v budovách rovněž. Kdo se rozhodl čelit energetické zimě Vladimírově, zažívá chladné chvilky...Šetření se nevyhnulo patrně nikomu.

24.9.2022 v 14:20 | Karma článku: 7.71 | Přečteno: 190 | Diskuse

Kateřina Dušková

Fotogalerie: ANIMA a vizuální poezie X

Je tady nová ANIMA kolekce obrazů, tentokrát na téma umění! Prohlédnout si ji můžete v následujícím článku.

22.9.2022 v 17:00 | Karma článku: 0.00 | Přečteno: 63 |

Eva Šamánková

Nečekané přiznání

Odporné vraždy manželských párů, podivná fotka připnutá na těle zastřeleného mladíka a tajemstvím opředená minulost schopné kolegyně z policejního oddělení. Nečekané přiznání převrací vše dosud známé...

20.9.2022 v 10:11 | Karma článku: 8.02 | Přečteno: 368 | Diskuse

Richard Mandelík

Jaro 2022 – půvabné koncerty menších pořadatelů

Zde mají místo violoncellistka Milada Gajdová a dva koncerty v přívětivostí proslulém prostředí u bývalého sv. Vavřince v Hellichovce v režii cembalistky Moniky Knoblochové a sopranistky Terezy Dudkové zvané Café Créme. A 2 další.

20.9.2022 v 7:00 | Karma článku: 0.00 | Přečteno: 32 | Diskuse
VIP
Počet článků 203 Celková karma 0.00 Průměrná čtenost 2306

Novinářka a spisovatelka je reportérkou časopisu National Geographic, píše také pro MF Dnes a iDNES, Neviditelného psa, čte své fejetony v ČRo. Vydala deset knih. Jako žákyně spisovatele vede vlastní kurzy tvůrčí Psaní podle Lustiga, učí v Akademii ČTK, na Fakultě umění a designu v Plzni. Práce jejích studentů i další informace o kurzech najdete na: www.psanipodlelustiga.cz.

 

 

Najdete na iDNES.cz