Středa 20. října 2021, svátek má Vendelín
  • schránka
  • Přihlásit Můj účet
  • Středa 20. října 2021 Vendelín

Slavným spisovatelem po osmdesátce: Legendární češtinář Hoznauer vydal další knihu

18. 06. 2017 20:25:45
Miloš Hoznauer, který se v pětaosmdesáti letech proslavil jedinečnou humornou knihou Stařec na čekané s nadhledem popisující úskalí podzimu života, napsal novou knížku s názvem Lodní kufr.

Legendární češtinář, který naučil milovat literaturu několik generací pražských studentů, vydal v 88 letech autobiografickou knížku Lodní kufr. Hoznauerův lodní kufr totiž celý život symbolizuje jeho touhu stát se spisovatelem, neboť do něj ukládal své texty. Na sklonku života svůj kufr otevřel a vytáhl z něj poklady vzácných vzpomínek.

K tabuli nevolal, literaturu nezkoušel. Jen o ní se studenty rozmlouval. A ti mu při odchodu ze třídy i tleskali. Patřila jsem mezi ně.

Miloš Hoznauer se narodil 21. září 1929 v malé Polabské vesnici Drahelice v rodině pomocného dělníka. Zatímco maminka před svatbou hrála divadlo, zpívala na kúru a milovala literaturu, otec jí brzy vše zakázal. "Byl nekulturní holkař, jehož jedinou vášní byly ženské a motorky," píše Hoznauer o dětství, které se pro něj ve vzpomínkách proměnilo spíše v černou můru. Po vychození jednotřídky chodil na nymburské gymnázium, kde rozhodně nebyl premiantem. Na matematiku zanevřel už v tercii údajně proto, že špatně nesl nespravedlivý trest, když jej kantor křivě obvinil z podvodu při kompozici z geometrie. Pod kouli totiž napsal poznámku "Opsal do Jebavého", zatímco ve skutečnosti to bylo obráceně. V septimě měl dokonce málem propadl. O to absurdnější je, že se rozhodl pro pedagogickou dráhu. Prý díky žertu na maturitním večírku. Na otázku třídního profesora položenou s náležitým despektem: "To jsem zvědav, co vy budete dělat po maturitě?!", osmnáctiletý Miloš Hoznauer povzbuzen alkoholickým opojením odpověděl: "Stanu se vaším kolegou na našem gymnáziu." Pak si z recese podal přihlášku na filozofickou fakultu přesvědčen, že se na ni se svým hrozivým vysvědčením nikdy nedostane... "Mýlil jsem se," píše Hoznauer. Vítězství pracujícího lidu nad reakcí totiž změnilo kritéria přijímání nových studentů, a tak se stal syn pomocného dělníka pro Karlovu univerzitu "prolezlou buržoazními elementy" velkou výhrou.

A tak se stalo, že Hoznauer vystudoval obor čeština a ruština. Tyto předměty vyučoval po více než čtyři desetiletí jako pražský gymnaziální profesor Na Zatlance, Nad Štolou a Na Vítězné pláni. V 60. letech na sebe upozornil svými články v Literárních novinách. Podle jeho reportáží byl natočen i film Zvědavé kamery. Několik let působil na katedře literatury Filozofické fakulty. Těsně před sovětskou invazí odevzdal do nakladatelství Československý spisovatel rukopis své první satirické knihy o socialistickém školství Laterna pedakomika. Už nevyšla a dvacet let nesměl publikovat ani učit na vysokých školách.

"Nastoupil jsem na gymnázium Na Vítězné pláni v Praze čtyři, kam mě statečně vzal kamarád - ředitel Zdeněk Mikyška. Statečnost tehdy byla nutná."

Pohlaváři na obvodním výboru KSČ chtěli stůj co stůj dostat Hoznauera ze školy, aby "nenarušoval normalizaci", neboť se studenty probíral i zapovězené autory. Jednou dokonce přišel inspektor s udáním, že Hoznauer hanobí sovětské filmy. Zastal se ho sám plukovník Hübler, šéf kontrarozvědky, se kterým jsem chodila do třídy. Zavolal tehdy inspektorovi a řekl mu: „Kdybyste ty filmy viděl, tak byste se hodnocení nedivil.“ Tím vyšetřování skončilo.

V listopadu 1989, když češtinář podporoval studentské hnutí, se ředitel Mikyška vyděsil. "Už tě nebudu chránit," řekl Hoznauerovi. "Už nemusíš, Zdenku, teď budu chránit já tebe."

"I kvůli němu jsem odmítl stát se novým ředitelem, nechtěl jsem být jeho nadřízeným," vypráví v nové knize Hoznauer. "Svou degradaci na řadového kantora přijal s noblesou. A když měl dozor v jídelně, studenti ho dále oslovovali pane řediteli."

Po roce 1989 přednášel Miloš Hoznauer na Pedagogické fakultě UK o exilových a samizdatových autorech a vyšly mu knihy Cesta do hlubin kantorovy duše a Dobrodružství s literaturou. Jeho loňská sbírka básniček Stařec na čekané byla ihned rozebrána. Psala jsem o ní zde: https://xman.idnes.cz/legendarni-cestinar-milos-hoznauer-starec-na-cekane-fhh-/xman-rozhovory.aspx?c=A160525_174639_xman-rozhovory_fro

Letos si můžete přečíst jeho Lodní kufr - rekapitulaci dlouhého života jednoho skvělého a moudrého pána.

Autor: Dana Emingerová | neděle 18.6.2017 20:25 | karma článku: 20.38 | přečteno: 786x

Další články blogera

Dana Emingerová

Přemyslovce si vymyslel tatíček Palacký

Kde se vzal na Vyšehradě kníže Krok, jeho tři dcery – Kazi, Teta, Libuše – a sedm generací bájných Přemyslových potomků, jejichž jména jsme se museli ve vlastivědě učit zpaměti jako vyjmenovaná slova?

16.7.2021 v 9:19 | Karma článku: 27.16 | Přečteno: 1003 | Diskuse

Dana Emingerová

Narozen 15. července 1891 - dnes by bylo mému dědečkovi 130 let

Jak vypadal svět, když se před 130 lety narodil můj dědeček Jaromír? Ráda jsem poslouchala jeho zážitky z dětství, které neúnavně sepisoval do svých pamětí... Nikdy nevyšly. Uspořádala jsem je až dávno po jeho odchodu na věčnost.

15.7.2021 v 15:20 | Karma článku: 17.44 | Přečteno: 362 | Diskuse

Dana Emingerová

Vodáci na Zlaté řece

Jak orlí hnízdo někde v horách se drží vysoko nad sázavským kaňonem chatička, přilepená na ostrém výběžku pískovcové skály. Paprsky zapadajícího slunce barví řeku do zlatova a poslední kánoe kličkují mezi balvany v peřejích.

24.6.2021 v 8:33 | Karma článku: 15.44 | Přečteno: 315 | Diskuse

Dana Emingerová

Každá generace si prožívá vlastní bibli

Vlny štěstí Arnošta Lustiga aneb My jsme chtěli jiný svět je název knihy, kterou k letošnímu 10. výročí úmrtí světoznámého spisovatele vydala jeho dcera Eva Lustigová.

5.4.2021 v 15:37 | Karma článku: 17.64 | Přečteno: 677 | Diskuse

Další články z rubriky Kultura

Dita Jarošová

Rádio od rána skloňuje slovo puč

Včera jsem rádio pro zajímavost vypnula hned po tom, co v jedné větě se objevovala osoba mě osobně velmi nesympatická a která svými kontroverzními činy zahlcuje či dokonce pohlcuje veřejný prostor podobně jako lavina. Dnes mne

20.10.2021 v 9:56 | Karma článku: 11.35 | Přečteno: 541 | Diskuse

Karel Sýkora

Blue Effect s Radimem Hladíkem — Čajovna

Modrý efekt & Radim Hladík je šesté studiové album české rockové skupiny Blue Effect, která jej vydala pod počeštěným názvem Modrý efekt. Deska byla vydána ve vydavatelství Supraphon v roce 1975.

20.10.2021 v 4:34 | Karma článku: 0.00 | Přečteno: 36 |

Karel Sýkora

Jak si dělat chytré poznámky — ekniha

Prázdný list papíru či textový dokument. Blikající kurzor. Blížící se deadline. Panika! Každý student, vědec, lektor – zkrátka kdokoliv, kdo píše nebo přednáší – už tuto hrůzu zažil...

19.10.2021 v 12:39 | Karma článku: 0.00 | Přečteno: 44 |

Helena Herynková

Vraždy z Coopers Chase

Vraždy z Midsomeru, ze sousedství i vřesovišť se mohou jít zahrabat. Nastupuje Coopers Chase a Čtvrteční klub amatérských detektivů.

18.10.2021 v 8:10 | Karma článku: 8.49 | Přečteno: 146 | Diskuse

Milan Prokš

Bolest neutopíš

Skutečné příběhy přitahují čtenáře nejvíc, snad proto, že je lepší se jim vyhnout a jen o nich číst, než je skutečně na vlastní kůži prožít. Zavřete knihu, vydechnete, ale to mrazení kdesi uvnitř zůstává po nějaký čas s vámi...

17.10.2021 v 18:59 | Karma článku: 4.89 | Přečteno: 253 | Diskuse
VIP
Počet článků 198 Celková karma 0.00 Průměrná čtenost 2301

Novinářka a spisovatelka je reportérkou časopisu National Geographic, píše také pro MF Dnes a iDNES, Neviditelného psa, čte své fejetony v ČRo. Vydala deset knih. Jako žákyně spisovatele vede vlastní kurzy tvůrčí Psaní podle Lustiga, učí v Akademii ČTK, na Fakultě umění a designu v Plzni. Práce jejích studentů i další informace o kurzech najdete na: www.psanipodlelustiga.cz.

 

 

Najdete na iDNES.cz