Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

Jak jsem porodila Šimona Perese Benjamina a jak mohl být svět lepší

28. 09. 2016 9:37:35
Očekávanému přírůstku v rodině jsme říkali až do poslední chvíle Maja. Kluka jsme měli, chtěli jsme dceru. Jenže když se pan doktor podíval pár dní před termínem porodu na ultrazvuk, zjistil, že naše holčička má zase něco navíc...

„Já to tušil,“ pravil můj muž, když jsem mu volala čerstvou novinku do redakce.

„A jak se tedy bude Maja jmenovat?“

„Domluvíme se večer,“ zastavil mě. Pospíchal, protože mu zrovna začínala důležitá porada k právě probíhajícím izraelským volbám. Jako expert na Blízký východ měl jejich zpravodajské pokrytí na starosti.

Večer mi praskla plodová voda.

„Už je to tady,“ telefonovala jsem mu vyděšená.

„Já vím, ozvu se za chvíli,“ řekl a položil telefon.

Vytočila jsem číslo znovu.

„Miláčku, mám před uzávěrkou!“ Vůbec mě nevnímal. „Čekáme na poslední zprávy. Chápej to! Píšou se dějiny. Peres proti Netanjahuovi, svoboda proti konzervatismu.“

„...pořád nevíme, jak se bude jmenovat!“ volala jsem zoufale.

„Zatím,“ souhlasil a pak hloubavě dodal: „Ale opravdu se obávám, že příští izraelský premiér bude spíš Netanjahu. A to by byl mírový proces v konci.“

„Zavolej sanitku, já fakt rodím!“

Konečně pochopil a za pár minut byl doma. Šéfové ho propustili s tím, že z porodnice pošle komentář k prvním neoficiálním výsledkům. Čekala jsem ho už ve dveřích se zabalenou taškou, kam jsem přihodila k noční košili i příručku Jak se bude jmenovat. Na cestě autem jsme pak mezi zkracujícími se intervaly porodních bolestí poslouchali poslední zprávy z Izraele a vybírali pro naši Maju klučičí jméno. Kousek od porodnice jsme byli zrovna někde u "G".

„Gabriel, Ginter, Gusta,“ četla jsem z knihy, střídavě hekala, krátce a dlouze dýchala, vzdychala a umírala bolestí, kterou už jsem dobře znala.

„Heřman, Horymír, Hugo, Hynek,“ pokračoval manžel na semaforech, zatímco reportéři v éteru rozebírali možné dopady izraelských voleb na světovou politiku..

Když jsme byli u "I", zastavili jsme před nemocnicí a vypnuli rádio. Oba jsme si vydechli, že neporodím v autě. Při cestě na porodní sál zazvonil manželovi mobil a na druhém konci se ozvalo: „Jak to zvládáš?“ ptal se šéfredaktor.

„Všechno dobře dopadlo,“ odpověděl s úlevou manžel.

„Tak myslíš, že ten Peres fakt vyhraje?“

„Vypadá to, že dítě bude za chvíli na světě.“

„Jasně,“ řekl hlas v telefonu. Jeho majitel pochopil, že komentář k izraelským volbám ze svého blízkovýchodního experta v tuhle chvíli určitě nevymámí. A tak na rozloučenou jen řekl, že právě dorazily předběžné výsledky, podle kterých to v Izraeli vypadá na celkem přesvědčivé vítězství mírových sil.

„Přeci jen vyhrává Šimon Peres,“ vydechl můj muž spokojeně. A já jsem v tu chvíli s rozzářeným úsměvem zvedla hlavu od Igora, Imricha, Ivana a Ivoše: „Co kdyby se naše dítě jmenovalo Šimon?“

A tak náš syn, který se o pár minut později narodil, dostal jméno po izraelském nositeli Nobelovy ceny míru. Ráno pak lidé četli v novinách oslavný komentář, jak Šimon Peres obhájil premiérskou pozici, zatímco z rozhlasu se hrnuly překvapivé zprávy, že na poslední chvíli o pár tisíc hlasů přece jen zvítězil Benjamin Netanjahu. Proto synkovi někdy z legrace říkáme: Šimon Peres Benjamin. Letos mu bylo dvacet let.

A dnes jeho náhodný jmenovec zemřel. Čest jeho památce. Věřím, že kdyby tenkrát ty izraelské volby tento noblesní svobodomyslný politik vyhrál, mohl být dnes svět o trošku lepší...

http://zpravy.idnes.cz/zemrel-simon-peres-izrael-prezident-dv0-/zahranicni.aspx?c=A160928_042049_zahranicni_bur


Autor: Dana Emingerová | středa 28.9.2016 9:37 | karma článku: 29.62 | přečteno: 2390x

Další články blogera

Dana Emingerová

Blábolení kolem zodpovědnosti

Co je zodpovědná firma? To je moderní téma, nad nímž mudrují manažeři v mnoha firmách a jejich publikacích.

16.11.2017 v 9:00 | Karma článku: 16.89 | Přečteno: 583 | Diskuse

Dana Emingerová

Zelený had

Mí synové a jejich tatínek, otřelý bývalý válečný zpravodaj, milují nebezpečí, takže naše dovolené se často mění v jedno velké dobrodružství. Třeba v exotických krajích, kde se to hemží jedovatými hady...

15.11.2017 v 8:43 | Karma článku: 12.25 | Přečteno: 479 | Diskuse

Dana Emingerová

Jak jsem skákala z vodopádů Krka, zamilovala se, hořelo a umřel papež

Češi, kteří „jezdili do Jugošky“, ještě pamatují fascinující přírodní amfiteátr řeky Krka, kde se koupaly tisíce lidí. Vodopády byly přístupné, dalo se slunit u jednotlivých tůní. A já jsem se tam učila skákat z útesů do jezírek.

8.10.2017 v 11:42 | Karma článku: 24.96 | Přečteno: 1484 | Diskuse

Dana Emingerová

Padesátiny Gymnázia Na Vítězné pláni - strasti i legrace za totality

Zatímco pražské Gymnázium Na Vítězné pláni se chystá v letošním školním roce oslavit své padesátiny, jeho bývalí i současní kantoři, jeho bývalí i současní studenti vyprávějí o tom, jak se škola během půl století měnila.

5.10.2017 v 8:31 | Karma článku: 13.41 | Přečteno: 749 | Diskuse

Další články z rubriky Osobní

Jan Jílek

Jdu kam chce On

Nikdy jsem netrpěl touhou být umělcem. Necítil jsem ono povolání k něčemu, co mne přesahuje, jak se mnozí v mém mládí vyjadřovali. Mít povolání znamenalo pro mne něco ve smyslu křesťanství být povolán.

23.11.2017 v 15:01 | Karma článku: 11.70 | Přečteno: 260 | Diskuse

Jan Jílek

Řekni ne a já budu vědět, že ne

Díky rozhovoru s paní Kovářovou jsem se dozvěděl o existenci žen, feministek, které si založily hnutí: „Why not me?”

22.11.2017 v 13:31 | Karma článku: 29.57 | Přečteno: 1357 | Diskuse

Karel Ábelovský

Makám, makáš, makáme ... už jste taky začali konečně "makať "? (pokračování - díl druhý)

... a nemyslím tím děvčatům pod sukně, samozřejmě - bez zbytečných a zavádějících řečí, realita je zřejmá, tedy těm, co jim zůstal jeden svobodomyslný, tukem neobalený mozkový závit

22.11.2017 v 13:07 | Karma článku: 19.44 | Přečteno: 561 | Diskuse

Gabriela Tomanová

Společné soužití = z 90% velký průser

Znáte to? Když jeden ve vztahu, dostane super nápad, nastěhovat se ke svému rodiči? A jak to potom dopada?... No, jeden příklad za všechny bych tu měla... Ten svůj.

22.11.2017 v 0:23 | Karma článku: 11.35 | Přečteno: 864 | Diskuse

Jiří Jiroudek

Platina královská

Britský královský pár v pondělí 20. listopadu oslavil 70. výročí svatby. A jejich svazek je stále až pevnou skálou nejen v bouři britské politiky, ale i všech turbulencí a změn ve světě.

22.11.2017 v 0:19 | Karma článku: 10.56 | Přečteno: 158 | Diskuse
VIP
Počet článků 144 Celková karma 16.88 Průměrná čtenost 2579

Novinářka a spisovatelka pracuje v časopise National Geographic, píše pro MF Dnes a iDNES, Neviditelného psa, čte fejetony v rozhlasovém pořadu ČRo Apetýt. Vydala sedm knih. Jako žákyně spisovatele učí tvůrčí Psaní podle Lustiga v Divadle Dobeška, v Akademii ČTK, na Fakultě umění a designu v Plzni. Práce jejích studentů i další informace o kurzech najdete na: www.psani-podle-lustiga.cz.

 

 



Najdete na iDNES.cz

mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.