Jak naučit děti číst? My jsme doma audioknihomolové

25. 11. 2013 15:23:00
Můj učitel Arnošt Lustig hlásal, že literatura je citovou pamětí lidstva. V knihách je poklad, bohatství celých lidských generací... Škoda, že jsme do té paměti přestali nahlížet. Doba je taková. Říkáme, že nemáme čas číst... Ale víte, kolik hodin týdně promarníme zbytečným čekáním na úřadech, v dopravních zácpách, v čekárnách lékařských ordinací. A to je čas, který můžeme věnovat knihám. Jak? Umožňuje nám to technika. Nejen e-knihy, pro mě jsou ještě lepší audioknihy.

Mám desítky románů v mobilu. A díky tomu stále při ruce. Zvládnu přes deset knih měsíčně. Za víkend tlustou bichli, jako je Dostojevského Zločin a trest. Popadne-li mě to, poslouchám pořád. Když hrabu listí na zahradě, peču štrúdl, věším prádlo a zašívám knoflíky. Poslouchám v autobuse, v čekárně u lékaře, ve frontě na úřadech, v autě, chechtám se nahlas v tramvaji, dopravní zácpy mi přestaly vadit... Ba někdy dokonce naopak si přeji, aby trvaly ještě chvíli, než skončí napínavá kapitola...

Mrzačíme si požitek ze čtení

Sonda MF Dnes mezi českými školáky ukázala, že děti přečtou v průměru pět knih ročně. A většinou je čtení moc nenadchne, protože jim často předkládáme beletrii nikoliv jako zábavu a úžasné dobrodružství, ale jako potřebnou věc, která je dobrá asi jako vitamín C či rybí tuk?

Literatura se na všech školách dnes nevyučuje tak, aby se o románech, povídkách a poezii mluvilo v souvislosti s potěšením a osvěžením duše, ale jako by jedinou ctností literatury bylo vzdělání publika. Jenže číst beletrii bez ohledu na požitek znamená mrzačit zkušenost ze čtení. (John Gardner, The Art of Fiction)

Já detěm od dětství čtu. Knížky dobrodružné, zábavné i poučné... Mixuji to, co to jde. Tak jako mně četl můj táta a moje máma někdy Mauglího a jindy z Malého prince či Špalíčku pohádek. Někdy i hodinu před spaním.

Samozřejmě, daké my doma občas zápasíme s různými "bednami", do nichž je tak snadné čučet. Na televizi, počítač si každý najde čas vždycky. A na čtení knížek? Je to těžší. Čtení vyžaduje velkou koncentraci, klid. Nikoliv však poslouchání... Při něm lze zvládnout i spousta dalších věcí.

Jak jsem nakazila rodinu

Nosím buď sluchátka nebo mobil v kapuci mikiny a pouštím si romány, básně, filozofické promluvy, cokoliv, co mě baví... A baví mě to strašně. Už jsem nakazila kdekoho. Hlavně své děti.

„Mami, nemáš zase něco dobrého ke čtení?“ ptají se mě alespoň jednou za čtrnáct dní. Takže co jsme zvládli letos:

Škvoreckého Zbabělce, Waltaryho Egypťana Sinuheta, Kunderovu Nesmrtelnost, Forsythova Afghánce, Shakespearovy Sonety, Feuchtwangerovu Židovku z Toleda, Hrabalovy Ostře sledované vlaky, Kerouakovo Na cestě, Čapkovu Bílou nemoc, Dostojevského Zločin a trest, Vieweghova Báječná léta pod psa, Tolkienova Hobita, Chaucerovy Canterberské povídky, Hemingwayovo Komu zvoní hrana, Čechovovy povídky, Beckketovo Čekání na Godota, Mannův Kouzelný vrch, Platonovu Obhajobu Sokrata, Remarqueovo Nebe nezná vyvolených, Flaubertova Miláčka, Carterovo Odvedu vás do Sierry Madre... a bezpočet dalších úžasných titulů. Po letech vymlouvání, že na knihy není čas, jsme našli způsob, jak je „číst“ a čerpat to nekonečné bohatství, které v literatuře je.

Písnička Umpa-Lumpů pro Mikyho Telekuka z knížky Roalda Dahla Karlík a továrna na čokoládu

Ať si kdo chce, co chce, říká

je – pokud se dětí týká –

jedno platné poučení

televize pro ně není.

Dětem lezou oči z důlků!

V jisté rodině, přišlo mi,

na tucet očí lezlo po zemi!

Děti dřepí a zírají a zírají a dřepí,

potom chodí jako slepí.

Myšlenky zmrznou! Co budou umět?

Přestanou myslet – budou jen čumět.

Ach, říkáte, dejme tomu,

televizi dáme z domu,

ale jak drahouška rozptýlíme,

než večeři uvaříme?

Co vám řeknu, páni a dámy:

Děti by četly. Četly a četly!

Četly by znovu, kdyby se spletly.

Tolik úžasných vyprávění,

při nichž se tají dech,

o králích, královnách, velrybách a dragounech,

pokladech na ostrově a vodách, které nesly

náklady podloudníků s ovázanými vesly,

piráti oblečení do rudých pantalónů,

a vzpoury na lodi a tance slonů

kolem kotlů lidojedi,

jedni pečou, druzí jedí.

A tak se vás znovu ptáme,

Nač doma mít ten lačný přijímač,

co dětské duše tráví

dokavad je neotráví?

Proč místo něj bez vší slávy

knihovničku nepostavit?

PS. Příště vám povím, jak se mi báječně vaří třeba se Shakespearem...

Autor: Dana Emingerová | pondělí 25.11.2013 15:23 | karma článku: 20.09 | přečteno: 1538x

Další články blogera

Dana Emingerová

Můj táta závodník

Můj tatínek je povahy závodivé. Tvrdím-li, že je povahy závodivé, znamená to, že závodí s kýmkoliv, všude a za každých podmínek. Touha vynikat nad ostatními je o něj rozvinuta v nevídané míře.

26.4.2019 v 9:06 | Karma článku: 12.35 | Přečteno: 267 | Diskuse

Dana Emingerová

Jak jsem prohrála sršní válku

Ráno jsem vstala a zjistila, že máme pod střechou chalupy nové nájemníky. Obrovské žlutočerné hmyzí stíhačky nalétávaly na hnízdo za komínem.

25.4.2019 v 18:22 | Karma článku: 21.17 | Přečteno: 847 | Diskuse

Dana Emingerová

Ten kluk, na kterého od svých osmi let čekám

„Tati, tati, předjeď ho!“ vykřikovaly jsme s Majdou. Klekaly jsme si na sedadle proti směru jízdy, protože tenkrát ještě žádné dětské sedačky, ani bezpečnostní pásy nebyly, a pošklebovaly se přes zadní okno na řidiče.

23.4.2019 v 20:27 | Karma článku: 26.86 | Přečteno: 851 | Diskuse

Dana Emingerová

Čí jsou ty kraječkový tanga?!

„Ten zmetek!“ Štěpánka brečí nad rozevřenou páchnoucí taškou a připadá si jako v blbém filmu o manželském trojúhelníku, o kterém věřila, že v něm nikdy nebude hrát...

12.2.2019 v 17:03 | Karma článku: 21.42 | Přečteno: 1016 | Diskuse

Další články z rubriky Kultura

Karel Sýkora

Záchrana muflona

Muflon je jediný volně žijící zástupce rodu ovce v evropské i české přírodě. Muflon je lovným druhem, jehož odstřel je u nás povolen v posledních pěti měsících roku.

25.5.2019 v 7:30 | Karma článku: 5.72 | Přečteno: 125 |

Filip Vracovský

Beko Fresh Festival 2019 v Plzni pohledem účastníka aneb kde se berou ty hory jídla....

To si tak vždycky počátkem zimy sedíte a stýská se vám po jaru, létu... A v tu chvíli s tím můžete bojovat jen dvěma způsoby.

25.5.2019 v 6:43 | Karma článku: 18.54 | Přečteno: 500 | Diskuse

Metoděj Skřeček

Uděláme si radost Marto?

Jsem starý a již unavený mistr zvuku, tedy po třech dnech stavění podia, zvučení a následném bourání celého toho cirkusu, kterému říkáme: "Postav nám jenom takovou malou stejdž, Méďo". Dnešní blog bude celý takový zasněný.

24.5.2019 v 21:55 | Karma článku: 12.37 | Přečteno: 381 | Diskuse

Zdeněk Sotolář

Na maturanty jeden metr nestačí

Výsledky maturitních testů ukazují gymnazisty se štítem a absolventy maturitních nástaveb na štítech. Jak bychom tyto výsledky měli číst? Jako impuls ke změně.

24.5.2019 v 21:18 | Karma článku: 15.26 | Přečteno: 335 | Diskuse

Karel Sýkora

Nevíte koho volit? Pomůže vám Volební kalkulačka!

Volební kalkulačka (anglicky voting advice application) je jednoduchý, zpravidla internetový test porovnávající Vaše politické postoje s postoji politických stran či osob (zákonodárců, kandidátů ve volbách atd.).

24.5.2019 v 9:19 | Karma článku: 7.71 | Přečteno: 396 |
VIP
Počet článků 170 Celková karma 20.13 Průměrná čtenost 2395

Novinářka a spisovatelka pracuje v časopise National Geographic, píše pro MF Dnes a iDNES, Neviditelného psa, čte fejetony v rozhlasovém pořadu ČRo Apetýt. Vydala sedm knih. Jako žákyně spisovatele učí tvůrčí Psaní podle Lustiga v Divadle Dobeška, v Akademii ČTK, na Fakultě umění a designu v Plzni. Práce jejích studentů i další informace o kurzech najdete na: www.psani-podle-lustiga.cz.

 

 

Najdete na iDNES.cz