Klavír? Nutit nebo nenutit děti hrát?
To je tak: začala jsem hrát na piano jako malá holka. Cvičila jsem až do puberty a pak jsem se vzbouřila. Klavír jsem na čtvrt století zavřela a nechtěla o nějakých etudách a stupnicích ani slyšet. A to přesto že jsem z muzikantské rodiny. Máma celé mládí zpívala v dětském sboru, táta dodnes hraje v jazzové kapele a moje ségra se jazzem živí.
Jenže tenkrát v době dospívání, ať dělal táta, co dělal, už jsme ani já ani ségra nechtěly v klavíru pokračovat. Nejspíš proto, že skladby, které nám tehdy předkládaly v hudební škole, nás většinou moc nebavily. Nenáviděla jsem to, když hodina vždycky začala lamentováním: „Měla ses naučit tuhle skladbu, levou a pravou zvlášť. Tak proč to neumíš?!“ nebo mě paní učitelka každou chvíli zastavovala, že „jsem sáhla vedle“... Ráda jsem nakonec měla jen několik kousků, z nichž dva jsem si vybrala sama, protože přebíhat k náročnějším věcem se na hodinách nesmělo.
Tajně jsem nacvičila Bachovo Ave Maria a Sonátu měsíčního svitu od Beethovena. A tyhle dvě skladby jsem pak hoblovala pořád dokola, než jsem se odstěhovala od rodičů a od klavíru. Poté jsem postupně všechno zapomněla a přiznám se… bylo mi to líto. Hlavně když jsme později ze stejně bohulibých důvodů - jako kdysi mí rodiče - pořídili klavír kvůli našim dětem. Sice jsem na kluky denně dohlížela, aby cvičili, ale sama jsem se hrát styděla. Až tak, že jsem se skoro bála vůbec usednout před klávesnici…
Samozřejmě i synové raději mysleli na sportování, než na to, aby denně cvičili. Jenže já už jsem věděla, jak jsem v dospělosti trpce litovala, že jsem klavír pověsila na hřebík příliš brzy, a tak jsem zůstala neoblomnou matkou. „Jednou mi poděkujete!“ bránila jsem nástroj, o kterém svorně říkali, jak je nudí. „Ale jestli nechcete hrát, máte pár možností…“ smála jsem se. „Jaké?“ ptali se s nadějí. „Vyměnit maminku, případně úču!“
A tak se jednoho dne u nás doma objevila čerstvá absolventka akademie Veronika. Bylo to, jako by k našemu klavíru usedlo sluníčko.
Vysvětlila jsem jí, že toužím po jediném: aby si mé děti v životě, když budou mít chuť, uměly zahrát melodie, které jim dodají energii a dobrou náladu. A tak se nová mladičká a krásná paní učitelka kluků ptala, co chtějí hrát, a do příští hodiny jim vždycky přepsala klavírní partitury písniček jejich oblíbených kapel.
Nové skladby Veronika každého vždycky nejdřív na hodině naučí, takže do další lekce už se jen piluje... Tahle "úča" nikdy uprostřed hraní žáka nezastaví: „Stop, stop, tady jsi zahrál špatně.“ Naopak říká: „Když něco netrefíš, hraj dál, jen tak si toho nikdo nevšimne.“
Prostě dokázala doslova zblbnout celou naší rodinu do klavíru tak, že se o něj pereme. Naučila hrát mé syny tak, že na večírku sportovního klubu jejich vrstevníci vykřikovali: „Týjo, volové, vy jste hustý.“ A když kluci pak přehrávali Lennovo Imagine či písničky z Titaniku, poznali, jak je nesmírně sexy oslňovat holky filmovými melodiemi.
A pak jsem před pěti lety o Vánocích našla pod stromečkem NOTY. Synové mi nadělili Ave Maria a Sonátu měsíčního svitu. Sbírala jsem odvahu dlouho. Strašně jsem se styděla, ale pak přišel v životě okamžik, kdy jsem hudbu a piano prostě potřebovala. Prožívala jsem hodně těžké období. Manžel ležel několik měsíců v nemocnici po těžkém úrazu. Všechno stálo na mě. Řekli byste si, kde tedy vzala čas? A přece to byl ten správný okamžik opravdu začít. Byla to právě hudba, která mi pomáhala překovávat chvíle strachu a nejistoty, které těžké rodinné období provázely. Ono totiž když člověka něco trápí, tak u piana na všechno zapomene. Soustředí se na prsty, které musejí běhat po klávesách v přesně určeném řádu… a naučit ruce ten řád zvládnout, to dá pořádně mozku zabrat, takže nemá čas na splíny. Nakonec jsem začala hrát s naší paní učitelkou Veronikou i já. Na její hodiny se každý týden moc těším. Skoro denně cvičím a děsně mě to baví.
Dana Emingerová
Jak Evka snědla tátovi Arnoštovi kus románu
Přestavuju si Arnošta Lustiga, jak si na obláčku listuje novou knížkou o sobě. Jmenuje se Arnoštova cesta a vtipně s nadhledem provází životem slavného spisovatele.
Dana Emingerová
Happy Birthday
17. listopadu 1989 byl pátek. Ještě ráno to byl takový obyčejný pošmourný den. Pamatuješ si to naprosto přesně, protože v ten pátek, kdy začala „Sametová revoluce“, umřelo dítě.
Dana Emingerová
V houbařské pasti
Omámeni mochomůrkou hlízovitou jsme se srovnávali s možností, že nám třeba zbývá už jen pár hodin života...
Dana Emingerová
V osmadevadesáti odešla Hana, statečná sestra Arnošta Lustiga
Stojím v Truhlářské ulici v centru Prahy před domem číslo 20. Tady žil po válce spisovatel Arnošt Lustig se svou maminkou a starší sestrou Hanou. Zvoním ve třetím poschodí u dveří s vizitkou Hana Hnátová. Je jaro roku 2011...
Dana Emingerová
Za střípky z úsvitu českých dějin vděčíme rodinným vraždám
O počátcích českého státu bychom nevěděli nic, kdyby Boleslav nedal zabít knížete Václava a Drahomíra nedala zavraždit Ludmilu a kdyby se obě tyto oběti nezařadily do zástupu svatých. O světcích se totiž musely psát legendy...
Další články autora |
Tři roky vězení. Soud Ferimu potvrdil trest za znásilnění, odvolání zamítl
Městský soud v Praze potvrdil tříletý trest bývalému poslanci Dominiku Ferimu. Za znásilnění a...
Studentky rozrušila přednáška psycholožky, tři dívky skončily v nemocnici
Na kutnohorské střední škole zasahovali záchranáři kvůli skupině rozrušených studentek. Dívky...
Takhle se mě dotýkal jen gynekolog. Fanynky PSG si stěžují na obtěžování
Mnoho žen si po úterním fotbalovém utkání mezi PSG a Barcelonou postěžovalo na obtěžování ze strany...
Školu neznaly, myly se v potoce. Živořící děti v Hluboké vysvobodili až strážníci
Otřesný případ odhalili strážníci z Hluboké nad Vltavou na Českobudějovicku. Při jedné z kontrol...
Prezident Petr Pavel se zranil v obličeji při střelbě ve zbrojovce
Prezident Petr Pavel se při střelbě na střelnici v uherskobrodské České zbrojovce, kam zavítal...
Dostával jsem balíčky, ne peníze, řekl Bystroň ke kauze úplatků od Rusů
Poslanec Alternativy pro Německo (AfD) Petr Bystroň v kauze možných úplatků od proruské sítě řekl v...
Wau, skvělé, úžasné. Podvodníci imitují známé weby, falešné jsou i komentáře
Internetoví podvodníci zneužívají zavedené značky a snaží se tak z lidí vylákat peníze. Podvrhnuté...
Kontrast v odvodech v Kyjevě a venku je neskutečný, říkají reportéři iDNES.cz
Podcast Únava vojáků i civilistů na Ukrajině je vysoká, ale stejně tak i morálka. Redaktor Michal Voska a...
Žena nedbala varování své banky, falešným makléřům poslala přes milion
Podvodníkům naletěla dvaašedesátiletá žena z Jičínska, která nedbala ani upozornění ze své banky,...
- Počet článků 205
- Celková karma 14,17
- Průměrná čtenost 2325x