Klavír? Nutit nebo nenutit děti hrát?

25. 07. 2017 9:09:34
Věřte tomu nebo ne, ale po čtvrtstoletí pauzy jsem propadla klavíru. Dokonce se doma o něj pereme. Tedy já a mí tři synové... Ovšem i u nás to zpočátku vypadlo, že hudební výchova dopadne bledě a bude se opakovat rodinná historie.

To je tak: začala jsem hrát na piano jako malá holka. Cvičila jsem až do puberty a pak jsem se vzbouřila. Klavír jsem na čtvrt století zavřela a nechtěla o nějakých etudách a stupnicích ani slyšet. A to přesto že jsem z muzikantské rodiny. Máma celé mládí zpívala v dětském sboru, táta dodnes hraje v jazzové kapele a moje ségra se jazzem živí.

Jenže tenkrát v době dospívání, ať dělal táta, co dělal, už jsme ani já ani ségra nechtěly v klavíru pokračovat. Nejspíš proto, že skladby, které nám tehdy předkládaly v hudební škole, nás většinou moc nebavily. Nenáviděla jsem to, když hodina vždycky začala lamentováním: „Měla ses naučit tuhle skladbu, levou a pravou zvlášť. Tak proč to neumíš?!“ nebo mě paní učitelka každou chvíli zastavovala, že „jsem sáhla vedle“... Ráda jsem nakonec měla jen několik kousků, z nichž dva jsem si vybrala sama, protože přebíhat k náročnějším věcem se na hodinách nesmělo.

Tajně jsem nacvičila Bachovo Ave Maria a Sonátu měsíčního svitu od Beethovena. A tyhle dvě skladby jsem pak hoblovala pořád dokola, než jsem se odstěhovala od rodičů a od klavíru. Poté jsem postupně všechno zapomněla a přiznám se... bylo mi to líto. Hlavně když jsme později ze stejně bohulibých důvodů - jako kdysi mí rodiče - pořídili klavír kvůli našim dětem. Sice jsem na kluky denně dohlížela, aby cvičili, ale sama jsem se hrát styděla. Až tak, že jsem se skoro bála vůbec usednout před klávesnici...

Samozřejmě i synové raději mysleli na sportování, než na to, aby denně cvičili. Jenže já už jsem věděla, jak jsem v dospělosti trpce litovala, že jsem klavír pověsila na hřebík příliš brzy, a tak jsem zůstala neoblomnou matkou. „Jednou mi poděkujete!“ bránila jsem nástroj, o kterém svorně říkali, jak je nudí. „Ale jestli nechcete hrát, máte pár možností...“ smála jsem se. „Jaké?“ ptali se s nadějí. „Vyměnit maminku, případně úču!“

A tak se jednoho dne u nás doma objevila čerstvá absolventka akademie Veronika. Bylo to, jako by k našemu klavíru usedlo sluníčko.

Vysvětlila jsem jí, že toužím po jediném: aby si mé děti v životě, když budou mít chuť, uměly zahrát melodie, které jim dodají energii a dobrou náladu. A tak se nová mladičká a krásná paní učitelka kluků ptala, co chtějí hrát, a do příští hodiny jim vždycky přepsala klavírní partitury písniček jejich oblíbených kapel.

Nové skladby Veronika každého vždycky nejdřív na hodině naučí, takže do další lekce už se jen piluje... Tahle "úča" nikdy uprostřed hraní žáka nezastaví: „Stop, stop, tady jsi zahrál špatně.“ Naopak říká: „Když něco netrefíš, hraj dál, jen tak si toho nikdo nevšimne.“

Prostě dokázala doslova zblbnout celou naší rodinu do klavíru tak, že se o něj pereme. Naučila hrát mé syny tak, že na večírku sportovního klubu jejich vrstevníci vykřikovali: „Týjo, volové, vy jste hustý.“ A když kluci pak přehrávali Lennovo Imagine či písničky z Titaniku, poznali, jak je nesmírně sexy oslňovat holky filmovými melodiemi.

A pak jsem před pěti lety o Vánocích našla pod stromečkem NOTY. Synové mi nadělili Ave Maria a Sonátu měsíčního svitu. Sbírala jsem odvahu dlouho. Strašně jsem se styděla, ale pak přišel v životě okamžik, kdy jsem hudbu a piano prostě potřebovala. Prožívala jsem hodně těžké období. Manžel ležel několik měsíců v nemocnici po těžkém úrazu. Všechno stálo na mě. Řekli byste si, kde tedy vzala čas? A přece to byl ten správný okamžik opravdu začít. Byla to právě hudba, která mi pomáhala překovávat chvíle strachu a nejistoty, které těžké rodinné období provázely. Ono totiž když člověka něco trápí, tak u piana na všechno zapomene. Soustředí se na prsty, které musejí běhat po klávesách v přesně určeném řádu... a naučit ruce ten řád zvládnout, to dá pořádně mozku zabrat, takže nemá čas na splíny. Nakonec jsem začala hrát s naší paní učitelkou Veronikou i já. Na její hodiny se každý týden moc těším. Skoro denně cvičím a děsně mě to baví.

Autor: Dana Emingerová | úterý 25.7.2017 9:09 | karma článku: 21.95 | přečteno: 1106x

Další články blogera

Dana Emingerová

Jak Evka snědla tátovi Arnoštovi kus románu

Přestavuju si Arnošta Lustiga, jak si na obláčku listuje novou knížkou o sobě. Jmenuje se Arnoštova cesta a vtipně s nadhledem provází životem slavného spisovatele.

9.2.2024 v 15:24 | Karma článku: 14.16 | Přečteno: 309 | Diskuse

Dana Emingerová

Happy Birthday

17. listopadu 1989 byl pátek. Ještě ráno to byl takový obyčejný pošmourný den. Pamatuješ si to naprosto přesně, protože v ten pátek, kdy začala „Sametová revoluce“, umřelo dítě.

17.11.2022 v 9:20 | Karma článku: 26.31 | Přečteno: 1867 | Diskuse

Dana Emingerová

V houbařské pasti

Omámeni mochomůrkou hlízovitou jsme se srovnávali s možností, že nám třeba zbývá už jen pár hodin života...

15.8.2022 v 8:24 | Karma článku: 27.45 | Přečteno: 2986 | Diskuse

Dana Emingerová

V osmadevadesáti odešla Hana, statečná sestra Arnošta Lustiga

Stojím v Truhlářské ulici v centru Prahy před domem číslo 20. Tady žil po válce spisovatel Arnošt Lustig se svou maminkou a starší sestrou Hanou. Zvoním ve třetím poschodí u dveří s vizitkou Hana Hnátová. Je jaro roku 2011...

6.8.2022 v 12:44 | Karma článku: 38.78 | Přečteno: 4425 | Diskuse

Další články z rubriky Kultura

Dita Jarošová

Uchazečky konkurzu na ředitelku /povídka/

Všechny tři postupně hledaly kongresovou místnost, až skoro bez toho "s", dveře měla čísla, která však v pozvánce nestála. A tak trochu zoufale korzují po chodbách bez informačních cedulí odchytávají všemožné i domnělé úředníky .

28.3.2024 v 9:45 | Karma článku: 8.79 | Přečteno: 263 | Diskuse

Dita Jarošová

Burešův Maelström ?

Všichni máme v paměti telefonní aplikaci Bez Andreje. Funguje dosud? Kupujete anebo využili jste ji někdy v minulosti? Už její pouhý výskyt nám v podstatě oznamuje, že bude přetěžké vyhnout se výrobkům právě z této stáje...

27.3.2024 v 9:50 | Karma článku: 11.60 | Přečteno: 314 | Diskuse

Richard Mandelík

Jeden podařený slavnostní koncert k roku české hudby

Koncert až na dvě zajímavé výjimky vokální a celý věnovaný památce české skladatelky Slávy Vorlové (1894—1973)), tudíž dnes užito jen její hudby a občas i textů.

25.3.2024 v 7:00 | Karma článku: 0.00 | Přečteno: 47 | Diskuse

Ladislav Kolačkovský

Rytíři Sacher-Masochové v Praze, c. a k. úředníci a milostné vášně

Na Olšanských hřbitovech je hrobka rytířů Krticzků von Jaden. A tam odpočívá i vlastní sestra slavného Sachera-Masocha, díky němuž vzniklo slovo masochismus. Barbara von Sacher. O rodu rytířů Sacher-Masoch a Krticzků.

24.3.2024 v 19:47 | Karma článku: 18.13 | Přečteno: 384 | Diskuse

Pavel Král

Spravedlnost

Po přečtení tohoto příběhu bych mohl jen poznamenat, že spravedlnost je v Božích rukou. A tím by bylo celé téma vyčerpáno. Ale já bych rád spolu s vámi uvažoval o potřebě spravedlnosti v širších souvislostech. A k tomu bych rád...

24.3.2024 v 13:00 | Karma článku: 4.43 | Přečteno: 117 | Diskuse
VIP
Počet článků 205 Celková karma 0.00 Průměrná čtenost 2323

Novinářka a spisovatelka je reportérkou časopisu National Geographic, píše také pro MF Dnes a iDNES, Neviditelného psa, čte své fejetony v ČRo. Vydala deset knih. Jako žákyně spisovatele vede vlastní kurzy tvůrčí Psaní podle Lustiga, učí v Akademii ČTK, na Fakultě umění a designu v Plzni. Práce jejích studentů i další informace o kurzech najdete na: www.psanipodlelustiga.cz.

 

 

Smoljak nechtěl Sobotu v Jáchymovi. Zničil jsi nám film, řekl mu

Příběh naivního vesnického mladíka Františka, který získá v Praze díky kondiciogramu nejen pracovní místo, ale i...

Rejžo, jdu do naha! Balzerová vzpomínala na nahou scénu v Zlatých úhořích

Eliška Balzerová (74) v 7 pádech Honzy Dědka přiznala, že dodnes neví, ve který den se narodila. Kromě toho, že...

Pliveme vám do piva. Centrum Málagy zaplavily nenávistné vzkazy turistům

Mezi turisticky oblíbené destinace se dlouhá léta řadí i španělská Málaga. Přístavní město na jihu země láká na...

Velikonoce 2024: Na Velký pátek bude otevřeno, v pondělí obchody zavřou

Otevírací doba v obchodech se řídí zákonem, který nařizuje, že obchody s plochou nad 200 čtverečních metrů musí mít...

Kam pro filmy bez Ulož.to? Přinášíme další várku streamovacích služeb do TV

S vhodnou aplikací na vás mohou v televizoru na stisk tlačítka čekat tisíce filmů, seriálů nebo divadelních...