Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

I můj prastrýc Josef tady před sto lety padl

10. 06. 2017 20:20:27
„Z jedný strany Alpiny, z druhý padají miny, tak začala válka na Itálii,“ zpívá se v lidové české písničce o dobách, kdy divukrásným krajem dunělo ničivé bombardování a za císaře pána tu bojovali a umírali i čeští vojáci...

I můj osmadvacetiletý prastrýc Josef Růžička, student práv, tady přesně před sto lety padl a já od té doby hledám jeho jméno na pomnících a náhrobcích...

Asi dvacet kilometrů jihovýchodně od Trenta u původních rakousko-uherských hranic s Itálií leží náhorní plošiny Folgaria a Lavarone. Pod nimi odpradávna procházelo směrem na jih mnoho důležitých cest.

K jejich ochraně vyrostl počátkem 20. století v těžko dostupných, avšak strategicky významných horách impozantní a na tehdejší dobu supermoderní systém dělostřeleckých pevností, který se částečně dochoval dodnes.

Události 1. světové války si v oblasti Alpe Cimbra, kterou dobře znají mnozí čeští lyžaři, připomínají během červnového festivalu Recuperando il Tempo (Obnovte čas).

Rakušanům na počátku 20. století patřilo celé Trentino a Jižní Tyrolsko. Mocnářství proto očekávalo možný italský útok směrem na sever. A Italové se zase obávali potenciálního rakouského vpádu do Pádské nížiny. Proto v horách tehdy vyrostlo deset opevněných betonových monster: sedm na straně rakouské, tři na italské.

Po ránu svěží a chladný vzduch ještě mrazí v plicích. Jsme vysoko v horách tam, kde se italské Alpy zvedají z nížin Benátska. Z ruin pevnosti Lusern ve výšce 1549 metrů pozorujeme panoramata skalních štítů s hustě zalesněnými úbočími. Nad krajinou panuje klid a mír jako v kostele. Ta krása je až k zbláznění. A byla i tenkrát, když právě tudy procházela rakousko-italská fronta první světové války.

Bojovat se tu začalo brzy poté, co Itálie vyhlásila válku Rakousko-Uhersku. 24. května 1915 před rozbřeskem zahájilo italské dělostřelectvo ostřelování. Nejhůř na tom byla pevnost Lusern, které velel český nadporučík Emanuel Nebesář. Jeho fortifikace totiž stála na hraničním výběžku do italského území, a tak byla vystavena útokům ze tří stran současně. Během čtyř dnů zasáhlo Lusern přes pět tisíc střel všech ráží. Zničily většinu dělostřeleckých věží, poškodily zdi a stropy, vyřadily telefonní linky a hlavně zcela demoralizovaly posádku. Velitel pevnosti Nebesář, který nemohl konzultovat situaci s velením, se proto rozhodl 28. května pro kapitulaci.

Bílé vlajky si však všimli pozorovatelé sousední pevnosti Gschwent a informovali o ní nadřízené velitelství. Zatímco prostřednictvím spojky byla kapitulace zakázána a nadporučík Nebesář zatčen za zradu, zachránila rakouskou pevnost přehradná palba mezi Lusernem a italskými pozicemi z pevnosti Gschwent (italsky Belvedere).

Gschwent je dnes nejzachovalejším vojenským objektem, který je zpřístupněn jako muzeum. Kasárenský trakt je perfektně opravený a osvětlenými chodbami lze projít do všech vojenských objektů, situovaných i v nepřístupném svahu. Sice nejde o nejrozsáhlejší z rakouských pevností, ale právě Gschwent jako jediný byl ušetřen drancování ve 30. letech, kdy Mussoliniho fašistická vláda vyhlásila akci Železo pro republiku s cílem zásobit italský průmysl vším, co bylo po ruce.

O záchranu vzácné vojenské památky se tehdy zasloužil italský král Viktor Emanuela III., který v roce 1935 pevnost navštívil, a na jeho osobní intervenci zůstala nedotčena. Gschwent totiž představuje mimořádně pokrokové řešení. Pevnost tvořilo několik velmi moderních objektů připomínajících konstrukcí i půdorysem spíše pozdější meziválečné pěchotní sruby Alpské Maginotovy linie, než stavby z počátku 20. století.

Dnes tu návštěvníci najdou rozsáhlou expozici o rakousko-uherských opevněních za první světové války, včetně mnoha archivních fotografií. Dozvíte se o tom, jak květnový útok způsobil Rakušanům velké ztráty díky italské dělostřelecké převaze i výškové výhodě. Ovšem už v roce 2016 drtivý rakouský protiúder horské pevnosti na italské straně zničil. K tomu přispěl i moždíř ráže 305 mm zvaný Schlanke Emma (Štíhlá Ema) vyrobený v plzeňské Škodovce.

Celkový výsledek války však toto přechodné rakouské vítězství neovlivnilo. Jako poražený stát muselo Rakousko po roce 1918 akceptovat mj. ztrátu Trentina a Jižního Tyrolska ve prospěch Itálie a nová státní hranice se posunula tam, kde je dnes – o sto kilometrů na sever. Dnes se k pevnostem dostanete na kole i pěšky.


Autor: Dana Emingerová | sobota 10.6.2017 20:20 | karma článku: 20.97 | přečteno: 804x

Další články blogera

Dana Emingerová

Šachy podle Cimrmana - vítězsví v turnaji bez krále

Můj osmdesátiletý tatínek objevil po Cimrmanech dalšího českého borce, který dokázal vyhrát mezinárodní šachový turnaj s králem, který se ztratil z šachovnice.

11.8.2017 v 19:00 | Karma článku: 16.01 | Přečteno: 452 | Diskuse

Dana Emingerová

Klavír? Nutit nebo nenutit děti hrát?

Věřte tomu nebo ne, ale po čtvrtstoletí pauzy jsem propadla klavíru. Dokonce se doma o něj pereme. Tedy já a mí tři synové... Ovšem i u nás to zpočátku vypadlo, že hudební výchova dopadne bledě a bude se opakovat rodinná historie.

25.7.2017 v 9:09 | Karma článku: 19.38 | Přečteno: 392 | Diskuse

Dana Emingerová

"Olympiáda" neolympijských sportů začala a tentokrát kousek od našich hranic

Světové hry jsou nejvýznamnější mezinárodní soutěží v neolympijských sportech, kde můžete vidět nejen nejlepší borce ve známých disciplínách leta usilujících o zařazení na olympiádu, ale i představitele méně známých sportů.

21.7.2017 v 10:33 | Karma článku: 12.04 | Přečteno: 545 | Diskuse

Dana Emingerová

Slavným spisovatelem po osmdesátce: Legendární češtinář Hoznauer vydal další knihu

Miloš Hoznauer, který se v pětaosmdesáti letech proslavil jedinečnou humornou knihou Stařec na čekané s nadhledem popisující úskalí podzimu života, napsal novou knížku s názvem Lodní kufr.

18.6.2017 v 20:25 | Karma článku: 16.33 | Přečteno: 369 | Diskuse

Další články z rubriky Cestování

Lubomír Stejskal

Ke zpožděnému letu z Hurghady

Jako relativně častý klient společnosti Travel Service na linkách mezi Prahou a některými z rudomořských letišť v Egyptě jsem věnoval pozornost dění kolem zpožděného letu Hurghada – Bratislava.

21.8.2017 v 12:40 | Karma článku: 8.08 | Přečteno: 463 | Diskuse

Petr Kahanek

Land Ho! Island & Faerské ostrovy, 1. část

"Lodí? Proč lodí?" Vlastně úplně neumím říct. Protože jsem chtěl zažít ten pocit, kdy je všude kolem kam oko dohlédne jen voda. Protože se tak dají udělat Island i Faery přijednom. Protože nesnáším přestupy a smýkání zavazadel...

21.8.2017 v 8:30 | Karma článku: 7.71 | Přečteno: 121 | Diskuse

Ervín Dostálek

Místo báječné k narození - 206: Na nejvyšší horu Walesu - bájemi opředený Mount Snowdon

Horská ozubnicová železnice k vrcholu nejvyšší hory Walesu Mt. Snowdon byla slavnostně otevřena v r. 1896 a 2 vlaky vypraveny nahoru. Lokomotiva č. 1 "Lady" s dvěma vozy ztratila nad sebou kontrolu, vykolejila a sjela dolů z hory

21.8.2017 v 8:15 | Karma článku: 0.00 | Přečteno: 69 | Diskuse

Petr Havránek

Suchdol nad Lužnicí

Když se manželka svěří svým kamarádkám, že na víkend vyráží s rodinou do Paříže, může to u některých vyvolat i závist, ale jen co dodá, že se nejedná o velkoměsto na Seině, ale o kemp nedaleko Suchdola nad Lužnicí, vše je jinak...

21.8.2017 v 7:00 | Karma článku: 9.31 | Přečteno: 245 | Diskuse

Lubomír Stejskal

Co zajímá Čechy na blogu?

Všechno možné. Ze všeho nejméně příspěvky s obrázky týkajícími se rudomořských korálových ryb a další fauny. Čtenost takových článků je minimální.

20.8.2017 v 18:10 | Karma článku: 18.24 | Přečteno: 287 | Diskuse
VIP
Počet článků 140 Celková karma 15.94 Průměrná čtenost 2613

Novinářka a spisovatelka pracuje v časopise National Geographic, píše pro MF Dnes a iDNES, Neviditelného psa, čte fejetony v rozhlasovém pořadu ČRo Apetýt. Vydala sedm knih. Jako žákyně spisovatele učí tvůrčí Psaní podle Lustiga v Divadle Dobeška, v Akademii ČTK, na Fakultě umění a designu v Plzni. Práce jejích studentů i další informace o kurzech najdete na: www.psani-podle-lustiga.cz.

 

 

Seznam rubrik

Napište mi

Vzkaz autorovi


Zbývá 1000 znaků.


Toto opatření slouží jako ochrana proti webovým robotům.
Při zapnutém javaskriptu se pole vyplní automaticky.


více


Najdete na iDNES.cz

mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.