Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

Truchlící královna vypila manželův popel, pak dala Mausólovi vystavět ohromující hrobku

7. 11. 2016 16:05:23
Slovo mauzoleum se dostalo do mnoha světových jazyků díky Mausólovi z Helikarnásu, který vládl perské provincii Kárii do roku 353 př. n. l. A hlavně díky jeho ženě – královně Artemísii.

Krátce po Mausólově smrti vyrostla na břehu Egejského moře ohromující stavba – Mausólova hrobka, která stála v jihovýchodním cípu Malé Asie skoro 1400 let.

Pětačtyřicet metrů vysokou hrobku dala vybudovat jako pomník lásky a poctu manželovi královna Artemísie – Mausólova žena a sestra. Prý milovala svého muže tak, že „když se naplnil vladařův osud, spálila tělo na hranici, pak rozdrtila jeho zpopelněné kosti na prášek, smíchala je s vonnými bylinami, přidala do vody a potom vypila, neboť toužila stát se manželovým živým náhrobkem“, píše Valerius Maximus, literát z přelomu letopočtu.

Hrobka se stala jedním ze sedmi antických divů světa, jejichž první seznam vytvořil ve 2. či 3. století našeho letopočtu Filón Byzantský. Filónův seznam se sice od dnešního liší (obsahoval i babylonské hradby), ale jisté je, že jediným opravdu dochovaným starověkým divem jsou egyptské pyramidy. Existence zahrad Semiramidiných nikdy nebyla prokázána a zbývající stavby – Artemidin chrám v Efezu, Feidiův Zeus v Olympii, Rhodský kolos a maják na ostrově Faru – podlehly buď požárům, nebo zemětřesením. Také z Mausólovy hrobky v Halikarnásu zbyly jen ruiny. Ale zbyly a jsou úchvatné. Připomínají malé Forum Romanum a ukrývají se uprostřed husté zástavby v západní části Bodrumu, turistického letoviska na Egejské riviéře.

V úzké jednosměrce, kterou taktak projede autobus, odděluje nenápadná branka současné Turecko od antiky. Na téměř čtvercovém půdorysu pod úrovní ulice se povalují dílce obrovských antických sloupů a zbytky otesaných mramorových kvádrů z největšího náhrobku na světě po egyptských pyramidách. Podzemní chodba chrání důmyslný drenážní systém.

Doprovodná expozice přestavuje desítky modelů Mauzolea vytvořených na základě představ, popisů antických kronikářů i podle studií opírajících se o novodobé vykopávky...

O Mauzoleu zanechal nejpřesnější svědectví římský vojevůdce Plinius v 1. století našeho letopočtu. Uvádí, že stavba „měří z jihu na sever 63 stop, po stranách je kratší, takže po obvodu má okolo 440 stop“. (Nikdo už však nezjistí, šlo-li o římskou stopu – 29,57 cm – nebo to byla jiná místní míra.) Proto se půdorys Mausólovy hrobky odhaduje v rozmezí 19x43 až 66x77 m.

„Mauzoleum bylo unikátním architektonickým počinem, neboť spojovalo pyramidu, zikkurat a řecký chrám a jedinečně tak vyjadřovalo zvláštní postavení Halikarnásu na předělu řeckého, mezopotamského a egyptského světa,“ uvádí Vojtěch Zamarovský v knize Za sedmi divy světa.

Stavbou Mauzolea pověřila Artemísie věhlasné řecké architekty, reliéfy ho ze všech čtyř stran vyzdobili největší antičtí umělci. Základem hrobky byl mramorový podstavec. Z něj vyrůstal chrám obklopený 36 jónskými sloupy, které nesly střechu v podobě čtyřiadvaceti stupňovité pyramidy. Na nejvyšší plošině se vzpínalo sousoší vozu s koňským spřežením, jehož otěže drželi Mausólos s Artemísií.

Halikarnás založili Dórové (jeden z hlavních řeckých kmenů) asi v 10. století př. n. l. Vrcholného období dosáhl právě za vlády Mausóla, který si jako perský satrapa (ochránce země) vydobyl diplomatickou obratností i vojenskou silou značnou nezávislost v dobách, kdy byl Helikarnás součástí Perské říše (540-334 př. n. l.).

V 10. století hrobka ještě stála. Pobořila ji až četná zemětřesení někdy ve 12. – 14. století. Dílo zkázy pak dokonali rytíři z Rhodu, kteří sem přišli v roce 1402. Mramor použili jako stavební materiál do pevnosti Svatého Petra vybudované na ochranu proti Turkům. Od té doby se stal hrad Petronium novým symbolem přístavního města.

A zůstal jím i poté, co v roce 1522 křižácké sídlo dobyly oddíly sultána Sulejmana a Halikarnás byl přejmenován na Bodrum (nejspíš podle sklepení středověké pevnosti, neboť bodrum v turečtině znamená sklep).

Slavné řecké město, kde se před dvěma a půl tisíci lety narodil i otec dějepisu Herodotos (485 př. n. l.), na dlouho upadlo v zapomnění.

V polovině 19. století objevila fragmenty Mauzolea britská archeologická expedice. Angličané odkryli na místě vykopávek i sochy Mausóla a Artemísie v životní velikosti. Převezli je do Britského muzea v Londýně, takže v přístavu jsou k vidění pouhé kopie vladařského páru instalované před Bodrumským hradem.

Možná proto, že Turecko nemá s Řeky právě nejlepší sousedské vztahy, Bodrum svůj pátý div světa nijak výrazně nepropaguje. Těžko se v celém přímořském letovisku shánějí pohlednice Mauzolea, sběratelské magnetky snad ani neexistují. Je to škoda. Když pomineme egyptské pyramidy, dá se říct, že mezi zaniklými divy antického světa zůstalo z Mauzolea v Helikarnásu dochováno nejvíc.

Autor: Dana Emingerová | pondělí 7.11.2016 16:05 | karma článku: 15.56 | přečteno: 510x

Další články blogera

Dana Emingerová

Klavír? Nutit nebo nenutit děti hrát?

Věřte tomu nebo ne, ale po čtvrtstoletí pauzy jsem propadla klavíru. Dokonce se doma o něj pereme. Tedy já a mí tři synové... Ovšem i u nás to zpočátku vypadlo, že hudební výchova dopadne bledě a bude se opakovat rodinná historie.

25.7.2017 v 9:09 | Karma článku: 17.37 | Přečteno: 330 | Diskuse

Dana Emingerová

"Olympiáda" neolympijských sportů začala a tentokrát kousek od našich hranic

Světové hry jsou nejvýznamnější mezinárodní soutěží v neolympijských sportech, kde můžete vidět nejen nejlepší borce ve známých disciplínách leta usilujících o zařazení na olympiádu, ale i představitele méně známých sportů.

21.7.2017 v 10:33 | Karma článku: 11.70 | Přečteno: 524 | Diskuse

Dana Emingerová

Slavným spisovatelem po osmdesátce: Legendární češtinář Hoznauer vydal další knihu

Miloš Hoznauer, který se v pětaosmdesáti letech proslavil jedinečnou humornou knihou Stařec na čekané s nadhledem popisující úskalí podzimu života, napsal novou knížku s názvem Lodní kufr.

18.6.2017 v 20:25 | Karma článku: 15.28 | Přečteno: 338 | Diskuse

Dana Emingerová

I můj prastrýc Josef tady před sto lety padl

„Z jedný strany Alpiny, z druhý padají miny, tak začala válka na Itálii,“ zpívá se v lidové české písničce o dobách, kdy divukrásným krajem dunělo ničivé bombardování a za císaře pána tu bojovali a umírali i čeští vojáci...

10.6.2017 v 20:20 | Karma článku: 20.77 | Přečteno: 779 | Diskuse

Další články z rubriky Cestování

Stanislav Wiener

Zemětřesení na Kosu 2017 na vlastní kůži

Na letošní dovolenou jsme se všichni hrozně těšili. V kufru vše možné včetně léků na všechny možné neduhy. Byli jsme připraveni na průjem, zvracení, horečky... Ani ve snu nás ale nenapadlo, že zažijeme zemětřesení.

27.7.2017 v 9:40 | Karma článku: 22.35 | Přečteno: 626 | Diskuse

Aleš Gill

Podněstří - poslední sovětská republika

Kdybych si měl tipnout turisty nejméně navštěvovaný stát Evropy, asi bych zvolil Moldávii. A právě Moldávie skrývá poslední evropskou baštu sovětů, srpů a kladiv: Podněstří. Ruskem podporovanou Podněsterskou Moldavskou Republiku.

26.7.2017 v 8:03 | Karma článku: 17.73 | Přečteno: 769 | Diskuse

Martin Orálek

Jak jsem těžil zlato v Ghaně 42

Nacházíme se u ghanského právníka a naším úkolem je změnit procentuální složení podílů jednotlivých vlastníků.

25.7.2017 v 15:19 | Karma článku: 13.37 | Přečteno: 450 | Diskuse

Libor O. Novotný

Víkend v Rusku (Carskoje Selo a Jantarová komnata)

Kdyby se hypoteticky našla ztracená Jantarová komnata, co se s ní bude dít dál? Bude vrácena na původní místo, když tam ji už dávno nahradila naprosto přesná kopie (zhotovená podle fotografií), tedy vlastně druhý originál?

24.7.2017 v 15:00 | Karma článku: 24.03 | Přečteno: 628 | Diskuse

Dominika Hatzelová

Portugalsko II, kafíčko a sport

Žádný spěch, hlavně klídek. Káva k snídani, obědu i večeři a dlouhé noci plné mejdanů, to je Portugalsko.

24.7.2017 v 11:07 | Karma článku: 11.11 | Přečteno: 367 | Diskuse
VIP
Počet článků 139 Celková karma 16.28 Průměrná čtenost 2623

Novinářka a spisovatelka pracuje v časopise National Geographic, píše pro MF Dnes a iDNES, Neviditelného psa, čte fejetony v rozhlasovém pořadu ČRo Apetýt. Vydala sedm knih. Jako žákyně spisovatele učí tvůrčí Psaní podle Lustiga v Divadle Dobeška, v Akademii ČTK, na Fakultě umění a designu v Plzni. Práce jejích studentů i další informace o kurzech najdete na: www.psani-podle-lustiga.cz.

 

 

Seznam rubrik

Napište mi

Vzkaz autorovi


Zbývá 1000 znaků.


Toto opatření slouží jako ochrana proti webovým robotům.
Při zapnutém javaskriptu se pole vyplní automaticky.


více


Najdete na iDNES.cz

mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.