Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

Když se manažeři neumí vyjadřovat, těžko mohou někoho řídit

30. 05. 2016 10:03:00
Každý z nás občas musí něco napsat. Někdy dopis příteli, jindy článek do odborného časopisu či názor do novin, nebo jen žádost na úřad. Ale umíme to tak, abychom bez zbytečného balastu dokázali stručně vystihnout podstatu?

Kolik popsaných stránek hodíme sami rovnou do koše, když nezaujmou naši pozornost? A kolik zbytečně vynaložené práce se za nimi skrývá?!

Virtuální svět nejrůznějších vnitropodnikových materiálů uvádí nováčky do velkých rozpaků, zatímco dlouholetí zaměstnanci už ten obrovský koloběh často nečitelných – a proto také nečtených – směrnic berou tak nějak „normálně“. Ale normální to není, když třeba mailem přijde nekonečný elaborát, kterým zahltíme tiskárnu... A pak zkoumáme desítky stránek, na kterých je třeba to, že „velký PZJ, vycházející z původních a zatím platných PRGR, bude odlehčen, protože to SÚJB vítá“, či že „v OŘ zůstávají v platnosti pravidla kromě S, T, V, ale je nutná revize B a výhodná kompatibilita P i N“.

Stojíme bezradně nad štosem stránek, které obsahují stovky a tisíce novinek. A my přece nevíme nic. Jsme zahlceni informacemi, zatímco to podstatné, co potřebujeme vědět, se v nich ztrácí. Nebo v nich vůbec není?

Dnešní doba totiž dává prostor jen těm, kteří dokáží jasně sdělit, co nového či převratného přinášejí. Zajímavý námět nestačí, pokud se čtenář k hlavním myšlenkám neprokouše.

Manažerský newspeak

Přes pár lety jsem seděla mezi nejvyššími řediteli v projektovém výboru jedné obrovské české firmy. Přes celou obrazovku svítila prezentace s tímto textem: „Jedním z faktorů, které ovlivňují projekt, je paralelní design a implementace, neboť návrh nových řešení může ovlivnit již implementované logické bloky jednotlivých individuálních řešení.“

Všichni kývali zasvěceně hlavami, dívali se na prezentaci projektu, který obnášel „největší ekonomickou transformaci v českých dějinách“, jak se tam říkalo, a já jsem vůbec netušila, o čem je řeč. O přestávce jsem tedy začala manažery obcházet, aby mi ono sdělení vysvětlili. Někteří se snažili, ale každý v podstatě říkal něco jiného. A někteří hrdinně přiznali, že „vůbec netuší, co tím chtěl básník říci“.

Bohužel, mnohá ta cizí a vznešená slova, která mají ukázat, jak je dotyčný manažer in, jsou často jen zástěrkou projevů, kterým chybí základní logická stavba. Jak říkal již 340 let před naším letopočtem Aristoteles, každé dílo musí mít tři viditelné části: začátek (uvedení do děje), prostředek (rozvedení tématu) a konec (důsledky). Hemigway tomu říkal motiv, akce, pointa. A pak je ještě čtvrtá neviditelná část: poučení, co z našeho textu plyne, aneb „proč jsme to psali“. A tomuto cíli, který musí být jasný, přísně podřizujeme výběr důležitých informací a dějů. Pokud spisovatel píše román, může si dovolit odbočky. Pokud je náš projev krátký, musíme nekompromisně ořezat vše, co od hlavního tématu odvádí.

Psaní nesmí být nuda

Už několik let učím mnoho vrcholových manažerů i řadových zaměstnanců. Na začátku se většina lidí ošívá, proč se mají učit psát, když to přece každý skvěle umí. Proč trávit čas „nějakými domácími slohovými úkoly,“ co dostávali naposledy na základce? Jenže bez tréninku to nejde. Psaní je totiž řemeslo jako každé jiné. A dobrý lídr potřebuje znát jeho zákonitosti, aby se uměl jasně a strukturovaně vyjadřovat. Základní pravidlo při tom zní, že psaní nesmí být nuda. Při týmovém tréninku pak stačí opustit firemní témata, zadat pár námětů ze života a lidé rychle vstřebávají zákonitosti dobrého psaní. A protože napsané příběhy začnou být při soustavném týmovém vzdělávání čím dál zajímavější, lidé se vzájemně otvírají, lépe poznávají, je legrace a brzy se skoro každý na další psaní těší. Když pak všichni po určité době pochopí, co v psaní funguje a jak, a vrátí se k pracovním tématům, není už problém získané vědomosti použít.

Autor: Dana Emingerová | pondělí 30.5.2016 10:03 | karma článku: 23.76 | přečteno: 1239x

Další články blogera

Dana Emingerová

Šachy podle Cimrmana - vítězsví v turnaji bez krále

Můj osmdesátiletý tatínek objevil po Cimrmanech dalšího českého borce, který dokázal vyhrát mezinárodní šachový turnaj s králem, který se ztratil z šachovnice.

11.8.2017 v 19:00 | Karma článku: 16.06 | Přečteno: 486 | Diskuse

Dana Emingerová

Klavír? Nutit nebo nenutit děti hrát?

Věřte tomu nebo ne, ale po čtvrtstoletí pauzy jsem propadla klavíru. Dokonce se doma o něj pereme. Tedy já a mí tři synové... Ovšem i u nás to zpočátku vypadlo, že hudební výchova dopadne bledě a bude se opakovat rodinná historie.

25.7.2017 v 9:09 | Karma článku: 19.62 | Přečteno: 417 | Diskuse

Dana Emingerová

"Olympiáda" neolympijských sportů začala a tentokrát kousek od našich hranic

Světové hry jsou nejvýznamnější mezinárodní soutěží v neolympijských sportech, kde můžete vidět nejen nejlepší borce ve známých disciplínách leta usilujících o zařazení na olympiádu, ale i představitele méně známých sportů.

21.7.2017 v 10:33 | Karma článku: 12.06 | Přečteno: 562 | Diskuse

Dana Emingerová

Slavným spisovatelem po osmdesátce: Legendární češtinář Hoznauer vydal další knihu

Miloš Hoznauer, který se v pětaosmdesáti letech proslavil jedinečnou humornou knihou Stařec na čekané s nadhledem popisující úskalí podzimu života, napsal novou knížku s názvem Lodní kufr.

18.6.2017 v 20:25 | Karma článku: 16.62 | Přečteno: 400 | Diskuse

Další články z rubriky Společnost

Jiří Goldman

Existují v podstatě jen dvě základní koncepce života a politiky

Při pohledu na politický vývoj ve světě vidím jen dvě základní koncepce politického a společenského života.

26.9.2017 v 17:52 | Karma článku: 0.00 | Přečteno: 12 | Diskuse

Adam Mikulášek

Tak nám papeže Františka obvinili z kacířství

Zní to možná archaicky, ovšem jde o to, že papež podle konzervativních kruhů církve hlásá bludné učení. Podle mého je papež ještě něco horšího, trojský kůň v cizích službách.

26.9.2017 v 17:08 | Karma článku: 15.15 | Přečteno: 183 | Diskuse

Radim Lhoták

Globální svět stojí na křižovatce. Evropa je ztracená v zajetí intelektuálního úpadku.

Alexandr Dugin se zamýšlí nad důležitými otázkami současného světa, v jehož přechodové fázi vidí šanci na volbu cesty k jeho spravedlivějšímu a smysluplnějšímu uspořádání. Dokážeme toho také využít?

26.9.2017 v 17:04 | Karma článku: 6.28 | Přečteno: 173 |

Jana Pastuchová

Nekopej do svého záchranáře

Zachraňují životy a musí se u toho bát o své zdraví, někdy dokonce o holý život. Taková je práce zdravotnických záchranářů. Dá se útokům na ně nějak zabránit?

26.9.2017 v 16:46 | Karma článku: 7.22 | Přečteno: 123 | Diskuse

David Wiltsch

Kterak teror zvítězil v zemi, která jej ani nepocítila.

Naši zemi neotřásl jediný teroristický útok. I přesto zde však teroristé již dávno zvítězili. Bojíme se a jsme plni nenávisti.

26.9.2017 v 15:53 | Karma článku: 8.45 | Přečteno: 395 | Diskuse
VIP
Počet článků 140 Celková karma 15.91 Průměrná čtenost 2620

Novinářka a spisovatelka pracuje v časopise National Geographic, píše pro MF Dnes a iDNES, Neviditelného psa, čte fejetony v rozhlasovém pořadu ČRo Apetýt. Vydala sedm knih. Jako žákyně spisovatele učí tvůrčí Psaní podle Lustiga v Divadle Dobeška, v Akademii ČTK, na Fakultě umění a designu v Plzni. Práce jejích studentů i další informace o kurzech najdete na: www.psani-podle-lustiga.cz.

 

 



Najdete na iDNES.cz

mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.